Historie
Chceme-li podat historický vývoj výuky analytické chemie na naší vysoké škole, musíme se vrátit do doby rozdělění pražské polytechniky na českou a německou v r. 1869. Na české polytechnice tehdy existovaly dvě chemické stolice, jednu z nich, zaměřenou na všeobecnou a analytickou chemii, pak vedl profesor Šafařík. Tuto skutečnost lze považovat ze začátek tradice výuky analytické chemie, která v pozdějších letech byla jedním ze základních pilířů chemické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze.
Nástupcem profesora Šafaříka byl profesor Preis, který jako prvý u nás zavedl laboratoře z analytické chemie, a to jak se zaměřením ryze chemickým, tak i na analýzu potravin. Asistentem profesora Preise byl jeho pozdější nástupce profesor Hanuš. Svou odbornost zvyšuje mimořádným studiem na české i německé universitě v Praze a stipendijním pobytem u profesora Henriquese, odborníka v chemii tuků, pryskyřic a kaučuku v Berlíně. To umožnilo profesoru Hanušovi přednášet nejen analytickou chemii, ale i chemické a mikroskopické zkoušení potravin a dokonce i technologii tuků. V přednáškách zaměřených na potravinářskou analytiku lze spatřovat základy chemie a analýzy potravin, v současné době vyučované na potravinářské fakultě naší školy. Profesor Hanuš je jedním z našich nejznámějších analytických chemiků, který vypracoval řadu metod stále používaných v praxi. V posledních letech své činnosti se zaměřil na využití organických činidel ke kvalitativním důkazům i kvantitativnímu gravimetrickému stanovení kovových iontů.
V tomto vědeckém směru pokračovali žáci profesora Hanuše, profesoři Hovorka, Lukas, Jílek a profesor Hac, který po rozdělení ústavu analytické chemie v r. 1927 na Ústav analytické chemie I - se zaměřením na kvantitativní analýzu a gravimetrii a Ústav analytické chemie II, zaměřený na odměrnou analýzu a výuku speciálních a fyzikálních metod analytických, tento ústav vedl.
Po znovuotevření vysokých škol v r. 1945 se profesor Hanuš již na školu nevrátil a Ústav analytické chemie I vedl profesor Hovorka. Ten široce rozvinul se svými spolupracovníky aplikace organických činidel v analytické chemii a propracoval i jejich teoretické základy. Na Ústav analytické chemie II docházel ještě profesor Hac, ale pro nepevné zdraví obnovu ústavu i vlastní pedagogickou práci přenechal profesoru Čůtovi. Díky jeho fyzikálně-chemickému zaměření i stážím na drážďanské technice u profesora Müllera a u profesora Johnstona se věnoval fyzikálně-chemickým metodám analýzy. Ze skromných začátků i pro nedostatek přístrojů směroval své spolupracovníky na elektrochemické metody, měření pH, polarografii, později i na metody spektrální analýzy.
Po úmrtí profesora Hovorky v roce 1960 byly oba ústavy spojeny pod vedením profesora Čůty, který i po určitou dobu vedl Ústav fyzikální chemie. Se vzrůstajícím počtem studentů a nárůstem povinností vedoucího ústavu byla tehdejší katedra analytické chemie opět rozdělena na oddělení chemické a instrumentální analýzy. Vedením oddělení chemické analýzy byl pověřen profesor Vrbský, oddělení instrumentální analýzy docent Štráfelda.
Na oddělení chemické analýzy byla dále rozvíjena metodika organických činidel, ale s rozvojem separačních činidel se někteří pracovníci věnovali této problematice. Na oddělení instrumentální analýzy byla pozornost soustředěna především na elektrochemii, měření pH a polarografii, docent Štráfelda sám se snažil zavádět automatickou analytickou kontrolu.
Rozvoj a rozšíření spektroskopických metod podnítilo zájem některých pracovníků tohoto oddělení věnovat se těmto metodám. Vedle atomové spektroskopie emisní i absorpční byla rozvíjena i molekulární absorpční spektroskopie, nejprve ve viditelné oblasti spektra, později i v infračervené oblasti. S možností nákupu NMR spektrometru věnovali se někteří pedagogové i nukleární magnetické resonanci.
Po odchodu profesora Čůty do důchodu byla oddělení zrušena a zcelená katedra pokračovala ve výzkumné i pedagogické práci pod vedením profesora Holzbechera. Je zcela přirozené, že nejen směr výzkumu, ale i skladba a náplň vyučovacích předmětů sledovala současný trend vývoje analytické chemie. V posledních letech vedení katedry profesorem Holzbecherem byla obnovena obě oddělení. Oddělení chemické analýzy vedl profesor Vrbský, instrumentální analýzy docent Popl. Toto rozdělení trvalo až do odchodu profesora Holzbechera do důchodu, kdy vedoucím opět jednotné katedry se stal profesor Vrbský. Po něm relativně krátký čas vedl katedru analytické chemie docent Doležal, později jmenovaný profesorem, který ji převedl přes bouřlivá léta 1989 - 1990.
V letech 2001 - 2008 byl vedoucím Ústavu analytické chemie profesor Volka, který část tohoto období zastával i funkci prorektora pro vědu a výzkum. Za svou dlouholetou práci pro rozvoj školy byl v roce 2008 oceněn cenou rektora VŠCHT. V tomto období byla zavedena strukturovaná forma výuky (bakalářské a navazující
magisterské studium).
Od poloviny roku 2008 je novým vedoucím Ústavu analytické chemie jmenován profesor Urban.
Současnost
V současné době studenti mohou na našem ústavu absolvovat navazující magisterské studium v oborech analytická chemie a jakostní inženýrství nebo molekulární inženýrství
a od září 2011 také zaměření analýza léčiv.
V rámci vědecké činnosti fungují na Ústavu analytické chemie v současnosti tyto
vědecké skupiny: skupina molekulové spektroskopie vedená prof. Volkou,
skupina atomové spektroskopie vedená prof. Mestekem,
skupina molekulárního rozpoznávání vedená prof. Králem
a laboratoř molekulové spektoskopie vysokého rozlišení vedená prof. Urbanem
(stránky jednotlivých skupin).
Náš ústav se rovněž účastní projektu Pražského výzkumného analytického centra.
|
