Historie a rozvoj infračervené spektroskopie na VŠCHT v Praze
Prof. Zbyněk Ksandr

 Zpět
     

Prvním infračerveným spektrometrem na škole byl jednopaprskový infračervený spektrometr fy Perkin Elmer, který získala katedra organické technologie v prvních poválečných letech. Sloužil k identifikaci ev. strukturní analýze organických sloučenin po rozdělení extraktů přírodních organických látek (prof. Plíva).
V roce 1955 prezentovala fy Zeiss Jena prototyp tříhranolového spektrometru UR-10. Tento spektrometr ve druhé polovině 50-tých let zakoupila Spolana n. p. a zapůjčila ho katedře analytické chemie. Zárukou byl odborný servis pro potřeby podniku. Od té doby se rozbíhá aplikace infračervené spektroskopie ve výuce i výzkumu. Začátkem 60-tých let škola kupuje vlastní přístroj (UR-10). Po vzniku Centrálních laboratoří (v roce ....) přechází spolu s ostatními spektroskopickými laboratořemi (OES, AAS, MS a později i NMR) do nově vzniklého útvaru ve škole. V tomto období se plně a vhodně v kombinaci nejen s ostatními spektroskopickými ale i chemickými metodami podílí při řešení výzkumných úkolů. Je rovněž plně využívána i pro spolupráci s průmyslem.
Kvalitativní zlom přichází v r. 1969 kdy škola kupuje nový, na tehdejší dobu relativně nejlepší mřížkový spektrometr fy Perkin-Elmer model 325. Tento přístroj umožňuje měření infračervených spekter nejen v daleko širším rozsahu vlnových délek (2 výměnné mřížky), ale i měření odrazových spekter. Pracovníci laboratoře se věnují vedle servisu, který se značně rozšířil, i vlastní vědecké práci i teoretické.
S pokrokem přístrojové a především výpočetní techniky vyvstala nutnost zakoupení nového přístroje s Fourierovou transformací. Proto škola zakoupila FT-IR spektrometr fy Nicolet model 740. Tento přístroj umožňuje spojení jak s IR-mikroskopem tak i i přímé spojení s plynových chromatografem.
                        Je pochopitelné, že lze měřit nejen vzorky všech skupenství, ale možno aplikovat řadu měřících technik odrazových spekter a ve spojení s mikroskopem i nepatrných částeček vzorků. Pro řešení stále komplikovanějších problémů je možno využívat systému databází. Stále platí pro jednoznačné řešení daného problému komplexní sumarizace vhodných metod.