Chemická odolnost skleněných glazur vůči vodným roztokům.
Autor: Martin Kopal
Ročník: 5.
Ústav skla a keramiky
Školitel: Doc. Ing. Martin Maryška, CSc.
V práci bylo studováno korozní chování různých typů glazur vůči kyselému, neutrálnímu a zásaditému prostředí. Protože se jedná o skelné materiály s chemickým složením blízkým běžným sklům, lze předpokládat jejich obdobné chování a získané hodnoty lze porovnat s dříve získanými výsledky.
V experimentální práci byly použity normované zkoušky pro zjištění chemické odolnosti glazur. Jedná se o statické modelové testy, při kterých je povrchová vrstva glazury atakována vodnými roztoky kyselin, solí a zásad při teplotě 60°C. Dynamické testy spočívají v omývání glazovaného povrchu komerčně vyráběnými alkalickými detergenty v myčce nádobí.
Po provedení experimentů byly vzniklé vady (odprýskávání povrchových vrstev a usazování povlaků) zkoumány a vyhodnocovány optickým a elektronovým mikroskopem. U výluhů byla potenciometricky stanovována změna pH; obsah uvolněných iontů: Na+, K+, Ca2+ a SiO2 byl určen metodou AAS.
Výsledky analýz byly porovnávány s výsledky pro různé typy skel (křemenné, obalové sklo, Simax atd.) uvedenými v literatuře. Na základě získaných výsledků je pak možno procesy vedoucí k poškození povrchu glazury zpomalit, nebo jim zcela zabránit.