Prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc. se narodil v roce 1930 v Českých Budějovicích. Prof. Pitter je celou svou profesní kariérou úzce spojen s naší vysokou školou. Již před nástupem na vysokoškolské studium působil v létech 1950 - 1951 jako laborant na Ústavu paliv a vody tehdejší Vysoké škole chemicko- technologického inženýrství v Praze. V roce 1956 absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Fakultu technologie paliv a vody, obor technologie vody a nastoupil zde jako asistent. V roce 1963 obhájil kandidátskou disertační práci na téma "Biologická rozložitelnost anionaktivních tenzidů". V roce 1978 se habilitoval prací "Vyjadřování kvalitativního a kvantitativního složení vod". Vědeckou hodnost DrSc. získal v roce 1987 na základě doktorské práce: "Vztah mezi strukturou a biologickou rozložitelností organických látek ve vodách" a v roce 1990 byl jmenován profesorem pro obor technologie vody.

Prof. Pitter se velkou měrou zasloužil o vědecký a pedagogický profil ústavu technologie vody a prostředí a to jednak svou vědecko-pedagogickou prací a jednak svou organizační činností.

Od začátku svého působení na VŠCHT se velmi intenzivně zúčastňuje pedagogického procesu. Má hlavní podíl na rozvoji analytiky vody a zavádění moderních analytických metod v laboratořích z analytiky vody. Postupně vedl laboratoře z analytiky vody, laboratoře z technologie vody, přednášky "Průmyslové odpadní vody", "Chemie a technologie vody" pro Stavební fakultu ČVUT. V roce 1979 založil a do této doby přednáší moderní předmět "Hydrochemie", pro který vydal kromě několika skript i monografii, která vyšla již ve třech vydáních.

Vědecko výzkumná činnost Prof. Pittera je soustředěna do třech hlavních oblastí: hydrochemie a analytika vody, biologická rozložitelnost organických látek a problémy povrchově aktivních látek (tenzidů) ve vodách.

V oblasti hydrochemie se soustředil na význam různých forem výskytu látek ve vodách, jejich diferenciaci a výpočty na základě chemických rovnovah, na prosazení celkové mineralizace a neutralizačních kapacit v analytice vody. V oblasti biologické rozložitelnosti se zabývá vztahem mezi strukturou a biologickou rozložitelností organických látek ve vodách. Zvláštní pozornost je věnována biodegradaci povrchově aktivních látek (tenzidům), včetně jejich analytického stanovení. V této oblasti je nejuznávanějším odborníkem u nás i v zahraničí. Celkem publikoval v odborných časopisech a sbornících 215 původních prací a je autorem a spoluautorem pěti monografií (z toho dvě zahraniční) a monografie "Hydrochemie" vyšla již ve třech doplněných vydáních.

Po celou dobu svého působení na VŠCHT se kromě pedagogické a vědecké činnosti aktivně zapojoval do chodu a řízení fakulty a školy jako člen řady fakultních a školských a mimoškolských komisí a rad, byl dlouholetým členem vědecké rady fakulty, vědecké rady školy a předsedou oborové rady doktorského studia. Je členem řady domácích a zahraničních společností. Po dobu 15 let vykonával funkci tajemníka katedry. Od roku 1989 do 1997 byl vedoucím ústavu technologie vody a prostředí. V současné době pracuje na ústavu jako profesor na poloviční úvazek.

Jako vedoucímu ústavu se mu podařilo, nových podmínkách po r.1989, udržet tradiční a mezinárodně uznávané směry výuky výzkumu na ústavu a zkonsolidovat personální obsazení ústavu. Pod jeho vedením ústavu byla zahájena postupná inovace vyučovaných předmětů a došlo k rozvinutí široké mezinárodní spolupráce ústavu.