Kryoforus
Kryoforus je naplněn 150 ml nasyceného roztoku chloridu amonného
s přídavkem 25 ml vody. Zataveno za varu a po odsátí, tedy bez
vzduchu. Označme jednotlivé baňky kryoforu takto: A-velká, B-střední,
C-malá (viz levý obrázek).
1. pokus
Nízký tlak nasycených par způsobuje cinkání kapaliny dopadající na
stěnu; chybí vzduchový polštář.
2. pokus
Na počátku je veškerá tekutina v A. A baňku ponoříme do teplé vody, C
baňku budeme chladit ledem, rozdíl v tlaku sytých par a snaha po
vyrovnání tlakového rozdílu vede ke kondenzaci vodní páry v C
baňce. Po odstranění zahřívání i chlazení přejde veškerá tekutina
z baňky C, kde je čistá voda, jejíž tlak je vyšší než tlak směsi vody
a soli za téže teploty, opět do baňky A.
3. pokus
Veškerá tekutina je opět v baňce A. A baňku ponoříme opět do teplé vody,
C baňku budeme chladit ledem, až opět něco zkondenzuje. Pak začneme
chladit baňku B ve směsi pevného CO2 s acetonem. Voda v baňce
C (kvůli podchlazení možná až po zamíchání) ztuhne, jak se voda prudce
ochlazuje při odpařování (obr 2). Vypařování je totiž silně endotermní
proces, potřebné teplo je odebíráno kapalině, jejíž teplota se snižuje,
až nakonec kapalina ztuhne. Současně probíhá i odpařováním vody z baňky
A , které vede rovněž ke snížení teploty. Zde však dochází
k vykrystalování ve vodě původně rozpuštěné soli (viz pravý obrázek).
Fázové rovnováhy: Tlak nasycené páry, závislost na teplotě a složení
Stavové chování: Změna skupenství
Termochemie: Endotermní procesy
