Výsledky ankety přinesly nejen velmi zajímavé a vesměs pozitivní výsledky, ale také určité náměty pro zamyšlení do budoucnosti. Nikdo ze zúčastněných neodpověděl, že by ho studium vůbec nepřipravilo pro život a zaměstnání. Naopak, téměř 90 procent respondentů uvedlo, že je studium připravilo docela anebo velmi dobře. Muži hodnotili studium o trochu pozitivněji než ženy.
Příjemné zjištění odkryly odpovědi na otázku, proč si dotazovaní zvolili studium na této škole. 70 procent respondentů uvedlo, že si školu vybralo ze zájmu o obor, devět procent kvůli nevyhraněnému zájmu, osm procent kvůli dobrému uplatnění a jen 6 procent kvůli snadnému přijímacímu řízení. Tím byla vyvrácena domněnka, že si mnoho studentů volí studium na Vysoké škole chemicko-technologické z nutnosti, a nikoliv z opravdového zájmu. Povzbudivé je i stále se zvyšující zastoupení těch, kteří si vybrali školu z důvodů možnosti dobrého uplatnění.
Absolventi nacházejí uplatnění v oboru
Další otázky ankety se zajímaly o to, jak nacházejí absolventi VŠCHT uplatnění, jaké mají zkušenosti s nezaměstnaností a jak jsou finančně ohodnoceni. Obecně lze říci, že absolventi nachází uplatnění snadno, a to nejčastěji ve vystudovaném anebo příbuzném oboru. 88 procent našlo vyhovující zaměstnání snadno nebo s mírnými obtížemi. 74 procent dotázaných uvedlo, že našlo své uplatnění v oboru, který vystudovalo, nebo v oboru příbuzném.
Z hlediska nezaměstnanosti se dlouhodobá nezaměstnanost mezi absolventy téměř nevyskytuje - pouze jedno procento dotázaných uvedlo, že byli evidování na úřadu práce více než půl roku.
Finanční ohodnocení zcela pochopitelně závisí na délce pracovní kariéry - čím je praxe delší, tím vyšší je finanční ohodnocení. Výdělky absolventa VŠCHT odpovídají platům ostatních vysokoškoláků - jsou tedy spíše nadprůměrné. Průměrný měsíční příjem včetně odměn uvedlo 35 procent respondentů vyšší než 30 tisíc korun a 27 procent mezi 20 a 30 tisíci korunami.
Stejně jako v celé společnosti převládá i u absolventů VŠCHT lepší ohodnocení mužů než žen. V porovnání s ostatními obory jsou však na tom absolventky VŠCHT o něco lépe.
Absolventi zároveň vyjadřovali své představy o tom, co potřebuje absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v praxi a co by se dalo do budoucna ve výuce zlepšit.
Rezervy jsou stále v jazycích a v komunikaci
Znalosti a dovednosti důležité pro praxi je možno dle výsledků ankety rozdělit do tří skupin. První skupinu, považovanou respondenty za zcela nezbytnou, tvoří znalost cizích jazyků, práce s počítačem, technické myšlení a také schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi. Za méně důležité označili absolventi obecný přehled, znalost specializovaných disciplín a obecné chemie. Pro praxi nejméně důležité jsou považovány znalosti ekonomických disciplín a teoretické disciplíny.
Právě při porovnání toho, co absolventi považují za důležité pro praktické uplatnění, a toho, co je škola naučila, se objevily určité rezervy. Dotazovaní nejvíce volali po zintenzivnění a zlepšení jazykové výuky - zejména angličtiny. Dalším námětem pro zlepšení bylo zavedení většího počtu volitelných předmětů, větší důraz na praktické dovednosti a znalosti a také více projektových úkolů.
Stejně jako u mnoha ostatních vysokých škol absolventi upozorňovali na nutné zlepšení v oblasti rozvoje takzvaných socio-kulturních kompetencí či "soft-skills".
Náměty absolventů se promítnou do studijních programů
S nedostatky, na které absolventi upozornili, se bude vedení školy snažit intenzívně pracovat a situaci co nejdříve zlepšit.
Kromě cenných dat a námětů, které budou použity při úpravě studijních programů, ukázala anketa především dobrou vůli bývalých studentů se školou spolupracovat a poskytnout nepostradatelnou zpětnou vazbu. "Ochoty našich absolventů s námi komunikovat si velmi ceníme," zdůrazňuje Stanislav Labík. "Podobné aktivity budou samozřejmě pokračovat - začali jsme vydával informační bulletin a připravujeme intenzívnější spolupráci v kursech celoživotního vzdělávání." Závěrečnou zprávu a výsledky ankety je možno si prohlédnout na internetové adrese www.vscht.cz/anketa.

Autor je doktorand na Twente Universiteit, Nizozemsko