Význam a
přínos práce prof. Ing. Josefa Paška, DrSc.,
kandidáta na
cenu Sazky,a.s. za mimořádný počin v oblasti aplikovaného výzkumu a
technologických inovací v rámci soutěže Česká hlava pro rok 2004
Prof. Josef Pašek je učitelem Vysoké školy chemicko-technologické v
Praze. Zásadním způsobem ovlivnil charakter výuky na Ústavu (dříve katedře)
organické technologie, kde působí od roku 1952. Předměty, které postupně na
škole přednášel, vycházely z jeho vlastní koncepce: v 60. létech
Heterogenní katalýza, v 70. létech Základní operace organické technologie,
v 80. létech Uhlíkaté suroviny, v 90. létech (a dosud) Syntéza
procesu. Promítaly a promítají se do nich jeho hluboké znalosti a posléze jeho
tvůrčí činností nabyté obrovské zkušenosti s navrhováním a simulací
procesů chemického průmyslu u nás i ve světě. Prof. Pašek
je autorem pěti skript a spoluautorem (s prof. Horákem) knihy „Navrhování
chemických reaktorů z laboratorních dat“ (1980), která vyšla též
v anglickém (1978) a ve francouzském (1981) překladu. Je autorem asi 150 původních vědeckých prací a 150
patentů, z nichž velká část byla realizována. Vedle toho je řešitelem
několika stovek nejrůznějších koncepčních i detailních problémů řady
technologií a původcem mnoha rozborů, návrhů, a námětů na konkrétní
technologická inovační opatření vysoké vědecké úrovně.
Teoretický výzkum býval vždy
spíše doplňkem vědecké činnosti prof. Paška,
orientované především na vývoj konkrétních technologií. I tak ovšem teoreticky
zaměřené práce z oblasti studia mechanismu katalytických přeměn aminů,
získávání a zpracování neizotermních kinetických dat, hydrogenační aminace, nestacionární kinetiky heterogenně katalyzovaných reakcí a další dosáhly světového ohlasu.
V bývalém
Československu bylo jen několik chemických procesů s větší než průměrnou
světovou kapacitou, vybudovaných na bázi vlastního domácího výzkumu. Prof. Pašek je hlavním autorem tří z nich: anilin 100 kt/r v MCHZ Ostrava, antiozonanty
na bázi 4-aminodifenylaminu v Duslo Šala a cyklohexylamin 16 kt/r v MCHZ Ostrava. Jeho technologickou invenci a
produktivitu dokresluje řada těchto a dalších realizovaných technických děl: cyklohexylamin (MCHZ Ostrava 1962, 1977, 1987), anilin
(MCHZ Ostrava 1968, 1975, 1985), isopropylamin (MCHZ
Ostrava 1967, 1985), furfurylalkohol (Spolek Ústí
1964), mastné polyaminy (Spolek Ústí 1979), chlordodekan (Petrochema Dubová
1974), dodecylbenzen (Petrochema
Dubová 1980), acetanilid (Chemopharma
Ústí 1986), 2-aminothiazol (Chemopharma
Ústí 1986), Antioxidant CD (Duslo
Šala 1980, 1985), Antioxidant 13 (Duslo
Šala 1990), tetramethylpiperidinol (Chemko Strážske 1991), N-ethylanilin (MCHZ Ostrava 1991), methylisobutylketon
(MCHZ Ostrava 1991)- další časové údaje u některých procesů znamenají jejich
podstatnou inovaci nebo zvětšení kapacity.
V 90. létech prof. Pašek navrhuje, vyvíjí a realizuje další a další procesy:
N,N-dimethylcyklohexylamin, benzylamin,
dibenzylamin, disek.butylamin, triethylendiamin (MCHZ
Ostrava), rektifikační linka rozpouštědel pro výrobu kapalných kaučuků (Kaučuk
Kralupy), rekonstrukce rektifikační linky cyklohexanonu
(Chemko Strážske),
rekonstrukce rektifikační linky benzenu (DEZA Valašské Meziříčí), návrh úpravy
technologie a zařízení pro výrobu dicyklopentadienu polymerační čistoty,
jednotka na izolaci naftalenového koncentrátu (Chemopetrol Litvínov),
N-ethyl-1-aminonaftalen (VÚOS Rybitví), terc.butylamin (VUCHT Bratislava,
Duslo Šala). Již sedm let spolupracuje s belgickou
firmou Taminco (vývoj procesů výroby pyrolidonu, N,N-dimethyldodecylaminu,
dimethylaminopropylaminu) a je jejím konzultantem pro
různé otázky technického rozvoje.
Zkušeností prof. Paška využívají i další zahraniční společnosti. Firmě Sulzer konzultuje technické otázky jejích aktivit na území
ČR, konzultoval rozvoj brazilské firmy Quimica da Bahia. Nepřerušil spolupráci
ani se slovenskými firmami VUCHT Bratislava a Duslo
Šala.
V poslední době se
prof. Pašek se spolupracovníky věnuje intenzivně
simulaci rektifikačních kolon a celých rektifikačních soustav. Kooperuje přitom
s dalšími pracovišti, která se zabývají rovnováhami kapalina – pára,
některá data pro výpočty získává vlastními experimenty. V rámci různých
procesů navrhl více než sto kolon, z nichž bylo asi sedmdesát postaveno.
Životním dílem prof. Paška je technologie anilinu. Vývoj procesu začal
v 60. letech minulého století. Postupně byly v nynějších BC-MCHZ
Ostrava vybudovány kapacity 2500, 10000 a 110000 t/rok. V současné době je
připravena intenzifikace na 150000 t/rok. Know-how a licenci na výrobu anilinu v kapacitě 150 kt/rok prodaly v roce 2003 BC-MCHZ japonské firmě Tosoh. Prodej takto velké technologie do průmyslově
vyspělého Japonska a vítězství v konkurenci s americkou firmou Du Pont jsou jednoznačným důkazem kvality procesu,
založeného výhradně na domácím výzkumu, nemá zřejmě v historii naší
republiky obdobu.
Těm, kteří prof. Paška neznají, musí připadat i jen pouhý strohý výčet jeho
technických děl, z nichž ta z poslední doby jsou blíže
charakterizována v příloze, naprosto neuvěřitelný. Ti, kteří ho znají,
vědí, že vedle nadání, technického citu a tvůrčích schopností stojí za jeho
úspěchy láska k práci, kterou tak skvěle dělá a nezměrná pracovitost.
Prof. Pašek je
vysokoškolský učitel, který velmi významným způsobem ovlivnil chemický průmysl
v naší zemi a dosáhl uznávaného mezinárodního renomé. Jsem jednoznačně
přesvědčen o tom, že by mu Cena Sazky, a.s. za mimořádný počin v oblasti
aplikovaného výzkumu a technologických inovací v rámci soutěže Česká hlava
právem náležela.
prof. Ing. Libor Červený, DrSc.
vedoucí Ústavu organické
technologie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze