Význam a přínos práce prof. Ing. Josefa Paška, DrSc.,

kandidáta na cenu Sazky,a.s. za mimořádný počin v oblasti aplikovaného výzkumu a technologických inovací v rámci soutěže Česká hlava pro rok 2004

 

Prof. Josef Pašek je učitelem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zásadním způsobem ovlivnil charakter výuky na Ústavu (dříve katedře) organické technologie, kde působí od roku 1952. Předměty, které postupně na škole přednášel, vycházely z jeho vlastní koncepce: v 60. létech Heterogenní katalýza, v 70. létech Základní operace organické technologie, v 80. létech Uhlíkaté suroviny, v 90. létech (a dosud) Syntéza procesu. Promítaly a promítají se do nich jeho hluboké znalosti a posléze jeho tvůrčí činností nabyté obrovské zkušenosti s navrhováním a simulací procesů chemického průmyslu u nás i ve světě. Prof. Pašek je autorem pěti skript a spoluautorem (s prof. Horákem) knihy „Navrhování chemických reaktorů z laboratorních dat“ (1980), která vyšla též v anglickém (1978) a ve francouzském (1981) překladu. Je autorem  asi 150 původních vědeckých prací a 150 patentů, z nichž velká část byla realizována. Vedle toho je řešitelem několika stovek nejrůznějších koncepčních i detailních problémů řady technologií a původcem mnoha rozborů, návrhů, a námětů na konkrétní technologická inovační opatření vysoké vědecké úrovně.

Teoretický výzkum býval vždy spíše doplňkem vědecké činnosti prof. Paška, orientované především na vývoj konkrétních technologií. I tak ovšem teoreticky zaměřené práce z oblasti studia mechanismu katalytických přeměn aminů, získávání a zpracování neizotermních kinetických dat, hydrogenační aminace, nestacionární kinetiky heterogenně katalyzovaných reakcí a další dosáhly světového ohlasu.

V bývalém Československu bylo jen několik chemických procesů s větší než průměrnou světovou kapacitou, vybudovaných na bázi vlastního domácího výzkumu. Prof. Pašek je hlavním autorem tří z nich: anilin 100 kt/r v MCHZ Ostrava, antiozonanty na bázi 4-aminodifenylaminuDuslo Šala a cyklohexylamin 16 kt/r v MCHZ Ostrava. Jeho technologickou invenci a produktivitu dokresluje řada těchto a dalších realizovaných technických děl: cyklohexylamin (MCHZ Ostrava 1962, 1977, 1987), anilin (MCHZ Ostrava 1968, 1975, 1985), isopropylamin (MCHZ Ostrava 1967, 1985), furfurylalkohol (Spolek Ústí 1964), mastné polyaminy (Spolek Ústí 1979), chlordodekan (Petrochema Dubová 1974), dodecylbenzen (Petrochema Dubová 1980), acetanilid (Chemopharma Ústí 1986), 2-aminothiazol (Chemopharma Ústí 1986), Antioxidant CD (Duslo Šala 1980, 1985), Antioxidant 13 (Duslo Šala 1990), tetramethylpiperidinol (Chemko Strážske 1991), N-ethylanilin (MCHZ Ostrava 1991), methylisobutylketon (MCHZ Ostrava 1991)- další časové údaje u některých procesů znamenají jejich podstatnou inovaci nebo zvětšení kapacity.

V 90. létech prof. Pašek navrhuje, vyvíjí a realizuje další a další procesy: N,N-dimethylcyklohexylamin, benzylamin, dibenzylamin, disek.butylamin, triethylendiamin (MCHZ Ostrava), rektifikační linka rozpouštědel pro výrobu kapalných kaučuků (Kaučuk Kralupy), rekonstrukce rektifikační linky cyklohexanonu (Chemko Strážske), rekonstrukce rektifikační linky benzenu (DEZA Valašské Meziříčí), návrh úpravy technologie a zařízení pro výrobu dicyklopentadienu polymerační čistoty, jednotka na izolaci naftalenového koncentrátu (Chemopetrol Litvínov), N-ethyl-1-aminonaftalen (VÚOS Rybitví), terc.butylamin (VUCHT Bratislava, Duslo Šala). Již sedm let spolupracuje s belgickou firmou Taminco (vývoj procesů výroby pyrolidonu, N,N-dimethyldodecylaminu, dimethylaminopropylaminu) a je jejím konzultantem pro různé otázky technického rozvoje.

Zkušeností prof. Paška využívají i další zahraniční společnosti. Firmě Sulzer konzultuje technické otázky jejích aktivit na území ČR, konzultoval rozvoj brazilské firmy Quimica da Bahia. Nepřerušil spolupráci ani se slovenskými firmami VUCHT Bratislava a Duslo Šala.

V poslední době se prof. Pašek se spolupracovníky věnuje intenzivně simulaci rektifikačních kolon a celých rektifikačních soustav. Kooperuje přitom s dalšími pracovišti, která se zabývají rovnováhami kapalina – pára, některá data pro výpočty získává vlastními experimenty. V rámci různých procesů navrhl více než sto kolon, z nichž bylo asi sedmdesát postaveno.

Životním dílem prof. Paška je technologie anilinu. Vývoj procesu začal v 60. letech minulého století. Postupně byly v nynějších BC-MCHZ Ostrava vybudovány kapacity 2500, 10000 a 110000 t/rok. V současné době je připravena intenzifikace na 150000 t/rok. Know-how a licenci na výrobu anilinu v kapacitě 150 kt/rok prodaly v roce 2003 BC-MCHZ japonské firmě Tosoh. Prodej takto velké technologie do průmyslově vyspělého Japonska a vítězství v konkurenci s americkou firmou Du Pont jsou jednoznačným důkazem kvality procesu, založeného výhradně na domácím výzkumu, nemá zřejmě v historii naší republiky obdobu.

Těm, kteří prof. Paška neznají, musí připadat i jen pouhý strohý výčet jeho technických děl, z nichž ta z poslední doby jsou blíže charakterizována v příloze, naprosto neuvěřitelný. Ti, kteří ho znají, vědí, že vedle nadání, technického citu a tvůrčích schopností stojí za jeho úspěchy láska k práci, kterou tak skvěle dělá a nezměrná pracovitost.

 Prof. Pašek je vysokoškolský učitel, který velmi významným způsobem ovlivnil chemický průmysl v naší zemi a dosáhl uznávaného mezinárodního renomé. Jsem jednoznačně přesvědčen o tom, že by mu Cena Sazky, a.s. za mimořádný počin v oblasti aplikovaného výzkumu a technologických inovací v rámci soutěže Česká hlava právem náležela.

 

 

                                                         prof. Ing. Libor Červený, DrSc.

                                                         vedoucí  Ústavu organické technologie

                                                         Vysoká škola chemicko-technologická v Praze