Materiálové využití ELT (End of Life Tyres)

Drcení – vznikají hrubé části ELT umožňující snadnější manipulaci a ekonomičtější přepravu takto vzniklé suroviny. Využití musí být dobře ekonomicky vyhodnoceno, protože se jedná o vložení další energie do odpadu.

Granulace – jsou dva způsoby granulace. Mechanické drcení s následným mletím postupně v několika stupních granulace při normální teplotě, nebo kryogenní metoda, kdy mletí následuje po hlubokém zmrazení ELT.

Regenerace – chemický proces při kterém dochází k devulkanizaci pryže a výsledná surovina získává opět vlastnosti využitelné při výrobě nových výrobků v gumárenském průmyslu

Pyrolýza – jedná se o chemickou konverzi nebo termické odbourávání organických sloučenin. Vznikají saze o oleje podobné ropě

Energetické využití ELT

Cementárny – ELT se používají jako doplňkové palivo, které díky vysokému energetickému potenciálu šetří drahé hlavní topné médium.

Spalovny odpadů – ELT mohou tvořit až 10% spalovaného odpadu podle výhřevnosti odpadu. Při dostatečné výhřevnosti odpadů se podíl ELT snižuje.

Výroba elektřiny - některé elektrárny jsou navrženy ke spalování ELT a slouží ke snižování spotřeby hlavního média

Výroba páry – spalování s výrobou páry je často uplatňováno v průmyslu výroby a protektorování plášťů pneumatik.

V ČR energetické využití představuje až 72% objemu celkového sebraného množství ELT. Materiálové využití představuje pouze 5,3 %, jiné využití 22,4 % sebraného objemu ELT což je s pohledu preferencí zakotvených v zákonu o odpadech číslo velmi nedostatečné.

Protektorování

Protektorováním klesá spotřeba surové ropy na sedminu množství použitého na výrobu nových plášťů. Pomocí protektorování je možné ušetřit až 80% energie a surovin potřebných k výrobě nového pláště.

Pokud jsou vyrobeny renomovanými výrobci, kteří vyrábějí protektory splňující nejvyšší kvalitativní kritéria jsou parametry protektorovaných pneumatik srovnatelné s novými pneumatikami.. Při protektorování se obnovuje cca 12% hmotnosti pneumatiky. Uvádí se, že přibližně 80% nákladních a 20% osobních pneumatik může být protektorováno. Osobní pneumatiky bývají většinou protektorovány jednou, autobusové 3 – 4 krát a letecké 8 krát. Nákladní pneumatiky mohou být protektorovány 3 – 4 krát. V EU se těchto možností zatím v takové míře nevyužívá – přibližně 1,5 krát v západní Evropě a 2,5 krát ve střední Evropě.

Výroba granulátu

Výsledkem drcení a různé intenzity granulace ELT je granulát různých frakcí, textil a železný šrot. Jedná se bezodpadovou technologii – všechny složky vzniklé touto činností jsou využitelné a stávají se cennou surovinou. Ocelové nárazníky běhounů plášťů pneumatik jsou postupnou granulací ve formě šrotu odděleny od ostatních částí pláště a spolu s ocelovými patními dráty nebo lany odebírány k dalšímu zpracování firmami, které se sběrem železného šrotu zabývají. Textil z ELT se využívá do směsí se základním palivem, kterým je uhlí.

Gumový granulát se vyrábí v různých frakcích podle potřeb technologií, ve kterých se používá a ve kterých je gumový granulát nezastupitelnou složkou. Spektrum použití gumového granulátu je velmi široké a jsme svědky neustále se rozšiřujícího sortimentu výrobků z tohoto materiálu. Jsou to například sportovní povrchy v halách i venku, fotbalová hřiště s trávníky nové generace, podlahové povrchy ve školách, sportovní povrchy bezpečných dětských hřišť a pískovišť, náhrady za podestýlku pro ustájení dobytka, doplňky konstrukcí dopravních staveb na snížení dopravního hluku a omezení průmyslových vibrací, jako jedna ze složek do gumárenských směsí.

Z ekologického hlediska je důležité použití jemného gumového granulátu pro likvidaci ropných havárií protože jeden kilogram tohoto materiálu je schopen pojmout 3,75 l benzinu nebo 2,94 l nafty. To jsou parametry podstatně vyšší než mají v současnosti používané sorbenty.

Zřejmě největší rozvoj spotřeby gumového granulátu vzniká v oblasti silničního stavitelství do hutněných asfaltobetonových vrstev s přídavkem drcené gumy z pneumatik. V USA se tyto technologie používají již déle než 10 let. Také dopravní experti v EU se v současnosti začínají intenzivně o tyto technologie zajímat. Závěry posledního zasedání ETRA (Evropské asociace pro recyklaci pneumatik) na jaře 2004 byly asfaltobetonové směsi s přídavkem gumového granulátu označeny za silniční povrchy 21. století.

V ČR jsou hutněné asfaltobetonové vrstvy s přídavkem drcené gumy z pneumatik státem uznané a jejich užívání je usměrňováno technickým předpisem TP 148, který vydalo Ministerstvo dopravy v květnu 2001. Výsledkem jsou asfaltobetonové směsi nové generace s vyššími užitnými vlastnostmi v oblasti bezpečnosti a trvanlivosti. Nejdůležitějším argumentem podpory těchto technologií v ČR je ovšem výrobní cena, která se pohybuje pod hranicí průměrné ceny celého spektra asfaltobetonových směsí. V této oblasti je ČR před ostatními státy EU, protože tyto technologie jsou u nás v dostatečné míře v praxi ověřené a úspěšně používané. Nedostatečné rozšíření těchto technologií souvisí s nedostatečnou podporou státu a neochotou stavebních dodavatelů měnit zaběhané zvyklosti.