Chráněná území

Chráněná území jsou místa, kde jsou přírodní složky uchovávány v co nejpřirozenějším stavu a proto jsou i jedinečnými objekty pro poznávání jednotlivých přírodních komponentů, jejich vzájemných vztahů, souvislostí a reakcí. Na celém území naší republiky jsou vyhlášena a každoročně nově vyhlašována chráněná území, jejichž účelem je záchrana a dlouhodobá ochrana různých typů kulturní krajiny. Největší zastoupení mají chráněná území v horských oblastech a v oblastech skalních měst. Výraznější změny se každoročně týkají tzv. maloplošných chráněných území (MCHÚ).

Celkovou plochu chráněných území rozdělujeme na velkoplošná chráněná území, což je běžně užívané označení pro kategorie "národní park" a "chráněná krajinná oblast" a na maloplošná chráněná území, pod která se řadí "národní přírodní rezervace", "národní přírodní památka", "přírodní rezervace" a přírodní památka".

Národní parky ČR

Národní parky jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 15)

Do působnosti správ NP patří mimo jiné i zajišťování informační a kulturně výchovné činnosti. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 78 odst. 7)

Krkonošský NP

KRNAP byl vyhlášen jako první český národní park v roce 1963, v současné době patří mezi nejnavštěvovanější NP v Evropě.
Příroda a krajina Krkonoš je velmi rozmanitá, početné jsou endemické druhy (druhy vyskytující se pouze na malém území) a glaciální relikty (pozůstatek druhů rozšířených v ledových dobách - glaciálech - ve střední Evropě).
Správa se věnuje výchovné a osvětové činnosti provozováním informačních středisek a střediska ekologické výchovy.
Správa: Vrchlabí

NP České Švýcarsko

Nejmladší NP vyhlášený v roce 2000. Hlavním předmětem ochrany je především velmi charakteristicky vyvinutý pískovcový fenomén, tj. unikátní geomorfologie pískovcového skalního města a na ni vázaná bidoverzita.
Území má velmi starou tradici pěší turistiky i horolezectví na skalních věžích.
V rámci EVVO a osvětové činnosti pořádá Správa akce pro veřejnost i pro děti.
Správa: Krásná Lípa

České Švýcarsko, o. p. s.
Stránky obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko poskytují informace o národním parku, přírodě i kulturních památkách oblasti, ubytování, turistice, zajímavostech a další odkazy.

NP Podyjí

Nejmenší NP byl vyhlášen v roce 1991. Říční údolí podél středního toku Dyje je pravděpodobně nejzachovalejší a člověkem nejméně pozměněné na celém území ČR.
Pro Podyjí je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se rostlinných i živočišných druhů a jejich vysoká koncentrace na malé ploše stejně jako mimořádné přírodní scenérie.
Do jednoho z hlavních okruhů činnosti Správy spadá i provozování návštěvnického střediska a ekologická výchova a propagace.
Správa: Znojmo

NP Šumava

Největší NP byl vyhlášen v roce 1991. Na území "Zelené střechy Evropy" se nachází pralesovité porosty, ledovcová jezera i rašeliniště, zároveň je jedním z jeho základních rysů téměř všudypřítomné prolínání této málo dotčené "přírodnosti" se stopami staleté přítomnosti člověka.
Unikátní je fauna rašelinišť, která jsou díky své zachovalosti pro vzácné druhy ptactva chráněna v rámci Ramsarské úmluvy (mezinárodní konvence na ochranu mokřadů).
V rámci informační a kulturně výchovné činnosti provozuje správa informační střediska, věnuje se ekologické výchově a pořádá akce pro veřejnost.
Správa: Vimperk

Další informace o NP

Zdroj:
Národní parky České republiky (MŽP, 2000)
internetové stránky jednotlivých NP

Chráněné krajinné oblasti ČR

Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 25 odst. 1)
Na rozdíl od národních parků nejsou CHKO určovány především přírodovědnými hodnotami, ale jejich posláním je ochrana dochovaného typu krajiny.

Do působnosti správ CHKO patří mimo jiné i zajišťování informační a kulturně výchovné činnosti. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 78 odst. 7)

Správa ochrany přírody

Správa ochrany přírody je rezortní organizací Ministerstva životního prostředí. Předmětem její činnosti je zajistit aktivní péči o krajinné a přírodní prostředí chráněných krajinných oblastí, realizace krajinných opatření a práce s veřejností.
Kontakt: Praha

CHKO Beskydy

CHKO se nachází na území Moravskoslezského a Zlínského kraje (území okresů Vsetín, Frýdek - Místek, Nový Jičín).
Důvodem vyhlášení byly zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva a unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Mimořádná je rovněž estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území.
Správa: Rožnov pod Radhoštěm

CHKO Bílé Karpaty

CHKO se nachází ve Zlínském kraji (území okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Zlín). V roce 1996 byly Bílé Karpaty vyhlášeny biosférickou rezervací UNESCO.
Pro krajinu Bílých Karpat jsou charakteristické květnaté orchidejové louky, nachází se zde největší množství orchidejí v ČR.
Správa: Luhačovice

CHKO Blaník

CHKO se nachází ve Středočeském kraji (území okresu Benešov), jedná se o nejmenší CHKO v ČR.
Hlavním důvodem vyhlášení je zachování harmonické, biologicky vyvážené středočeské krajiny s ústřední dominantou hory Blaníku.
Správa: Louňovice pod Blaníkem

CHKO Blanský les

CHKO se nachází v Jihočeském kraji (území okresů Český Krumlov, České Budějovice, Prachatice).
Jedná se o pozoruhodně zachovalý krajinný celek v širším předhůří Šumavy s četnými cennými lokalitami.
Správa: Český Krumlov

CHKO Broumovsko

CHKO se nachází v Královéhradeckém kraji (území okresů Náchod a Trutnov).
V Broumovsku se rozkládají skalní města (Broumovské stěny, Adršpašsko - teplické skály) a zároveň je tato oblast mimořádně cenná svými kulturními památkami (městské a vesnické památkové rezervace a další).
Správa: Police nad Metují

CHKO České středohoří

CHKO se nachází na území Ústeckého a Libereckého kraje (území okresů Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem).
České středohoří je třetihorní sopečné pohoří s velmi vysokým druhovým bohatstvím rostlin i živočichů a množstvím významných geologických jevů.
Správa: Litoměřice

CHKO Český kras

CHKO se nachází ve Středočeském kraji (území okresů Beroun, Praha - západ).
Jedná se o největší vápencové území v Čechách, které má mimořádný význam pro geologii, paleontologii, botaniku i zoologii.
Správa: Karlštejn

CHKO Český ráj

CHKO se nachází na území kraje Středočeského, Královéhradeckého a Libereckého (území okresů Semily, Mladá Boleslav, Jičín).
Hlavním důvodem vyhlášení CHKO je mimořádná členitost terénu, charakteristickým typem prostředí jsou zde skalní města. Přírodní hodnoty doplňují četné kulturní památky.
Správa: Turnov

CHKO Jeseníky

CHKO se nachází na území kraje Olomouckého a Moravskoslezského (území okresů Bruntál, Jeseník, Šumperk).
Jeseníky jsou lesnatou, vodohospodářsky významnou oblastí s četnými lázněmi.
Správa: Jeseník

CHKO Jizerské hory

CHKO se nachází v Libereckém kraji (území okresů Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily ).

Správa: Liberec

CHKO Kokořínsko

CHKO se nachází na území Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje (území okresů Mělník, Česká Lípa, Litoměřice).
Jedná se o pískovcovou oblast s četnými povrchovými tvary a specifickým reliéfem. Vytvořená skalní města, pokličky a další tvary nemají svým rozsahem v ČR obdobu.
Správa: Mělník

CHKO Křivoklátsko

CHKO se nachází na území Středočeského a Plzeňského kraje (území okresů Beroun, Kladno, Plzeň - sever, Rokycany).
Mimořádná pestrost vegetačních jednotek a neporušenost přírody jsou hlavními znaky tohoto území. V roce 1997 bylo CHKO zařazeno do mezinárodního seznamu biosférických rezervací UNESCO.
Správa: Zbečno

CHKO Labské pískovce

CHKO se nachází v Ústeckém kraji (území okresů Děčín, Ústí nad Labem).
Území je cenné zejména četnými geomorfologickými jevy a unikátní lesoskalní krajinou.
Správa: Děčín

CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO se nachází v Olomouckém kraji (území okresů Olomouc, Šumperk).
Území CHKO tvoří dlouhý pruh nivy řeky Moravy. Přírodní řeka a navazující luhy představují hnízdní biotopy pro mnoho druhů ptáků, hojný je i výskyt obojživelníků a bezobratlých vodních organismů.
Správa: Litovel

CHKO Lužické hory

CHKO se nachází na území Libereckého a Ústeckého kraje (území okresů Liberec, Česká Lípa, Děčín).
V oblasti se nachází pozůstatky po kontinentálním zalednění - masivy, floristické glaciální relikty, četné horské druhy rostlin i živočichů.
Správa: Jablonné v Podještědí

CHKO Moravský kras

CHKO se nachází v Jihomoravském kraji (území okresů Blansko, Brno - město, Brno - venkov).
Moravský kras je nejvýznamnější krasovou oblastí v ČR. Díky podkladu, terénu i poloze se zde vyskytují specifická rostlinná i živočišná společenstva, unikátní je fauna jeskyní.
Správa: Blansko

CHKO Orlické hory

CHKO se nachází na území Pardubického a Královéhradeckého kraje (území okresů Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí).
Oblast byla vyhlášena pro jedinečnost krajiny a vzájemnou vyváženost jednotlivých prvků. Jedná se také o význačnou vodohospodářskou oblast přirozené akumulace vod.
Správa: Rychnov nad Kněžnou

CHKO Pálava

CHKO se nachází v Jihomoravském kraji (území okresu Břeclav).
Pro Pálavu jsou charakteristická především stepní společenstva, vyskytuje se zde velké množství xerotermních (teplo a suchomilných) druhů. Přírodovědná i kulturní výjimečnost celého území vedla k tomu, že bylo vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO.
Správa: Mikulov

CHKO Poodří

CHKO se nachází v Moravskoslezském kraji (území okresů Frýdek - Místek, Nový Jičín, Ostrava).
70 % rozlohy oblasti zabírají mokřady. Díky jejich zachovalosti bylo Poodří zařazeno do mezinárodní ochrany mokřadů v rámci Ramsarské úmluvy a dále je začleněno do sítě evropsky významných ptačích území.
Správa: Studénka

CHKO Slavkovský les

CHKO se nachází na území Karlovarského a Plzeňského kraje (území okresů Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Tachov).
Jedná se o oblast výjimečnou tvorbou minerálních pramenů. Rozsáhlé lesní komplexy a rašeliniště vytváří přírodní rezervoár vody, který příznivě ovlivňuje vodní režim okolí včetně lázeňských měst (Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart, Karlovy Vary).
Správa: Mariánské Lázně

CHKO Šumava

CHKO se nachází na území Jihočeského a Plzeňského kraje (území okresů Klatovy, Prachatice, Český Krumlov).
CHKO tvoří pás okolo národního parku Šumava a správně spadá do jeho působnosti. V roce 1990 byla zařazena do sítě biosférických rezervací UNESCO.
Správa: Vimperk

CHKO Třeboňsko

CHKO se nachází v Jihočeském kraji (území okresů Jindřichův Hradec, Tábor, České Budějovice).
Harmonická krajina, ve které jsou lidské aktivity v rovnováze s přírodou, byla pro své kvality v roce 1977 zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO.
Významným prvkem jsou rybniční soustavy, přechodová rašeliniště a mokřady, které jsou chráněny podle Ramsarské dohody o ochraně mokřadů. Oblast je ornitologicky významná.
Správa: Třeboň

CHKO Žďárské vrchy

CHKO se nachází na území Pardubického kraje a kraje Vysočina (území okresů Žďár nad Sázavou, Svitavy, Chrudim, Havlíčkův Brod).
Ochrana je zaměřena především na společenstva rašelinišť, skalních útvarů, jedlobučin, olšin a vlhkých luk.
Správa: Žďár nad Sázavou

CHKO Železné hory

CHKO se nachází na území Pardubického kraje a kraje Vysočina (území okresů Žďár nad Sázavou, Svitavy, Chrudim, Havlíčkův Brod).
Klidná a harmonická oblast lesů, vodních ploch i lidských sídel je pestrá po geologické i botanické stránce.
Správa: Nasavrky

Další informace o CHKO

Zdroj:
Chráněné krajinné oblasti České republiky (Správa CHKO ČR, 1997)
internetové stránky jednotlivých CHKO

Maloplošná chráněná území

Maloplošná chráněná území patří společně s národními parky a chráněnými krajinnými oblastmi mezi kategorie zvláště chráněných území, která jsou definována jako území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 14)

Mezi maloplošná chráněná území se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky.

Národní přírodní rezervace

je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 28)

Přírodní rezervace

je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 33)

Národní přírodní památka

je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 35)

Přírodní památka

je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. (zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 36)

Další informace o územích

Biosférické rezervace UNESCO

Biosférické rezervace (BR) jsou vyhlašovány v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and Biosphere, MAB). Jedná se o reprezentativní území světa, která kromě cenných přirozených ekosystémů poskytují příklady harmonických vztahů mezi přírodním prostředím a místními obyvateli.
V oblastech zařazených do sítě biosférických rezervací by se měly vyskytovat jak příklady šetrného využívání přírodních ekosystémů, tak i úseky vhodné ke studiu a praktickému řešení (managementu) konfliktů, jež vznikají mezi lidskými zásahy a přírodní divočinou.

Mezinárodní program UNESCO "Člověk a příroda" je zaměřený na mezioborovou spolupráci při studiu vzájemných souvislostí a zpětných vazeb mezi člověkem a prostředím i při zpracování výsledků výzkumu pro různé úrovně uživatelů ve sféře plánování a rozhodování a v oblasti ekologické výchovy.

Český program ČLOVĚK A BIOSFÉRA

Biosférické rezervace v ČR

Bílé Karpaty

Krkonoše

Člověk a Krkonoše

Křivoklátsko

Odkazy:

Stálá mise ČR při UNESCO - Program UNESCO "Člověk a biosféra"
Stránky MZV
Stránky UNESCO - Programme Man and the Biosphere (MAB)

Aktualizace: 20.5. 2005