1.1.2 Kompresor

fig/kompresor.jpg Kompresor stlačuje vzduch o atmosférickém tlaku 100 kPa a teplotě 300 K na tlak 400 kPa. Jaký příkon musí mít motor, aby kompresor stlačil 40 dm3 vzduchu za sekundu (měřeno za tlaku 100 kPa a teploty 300 K)? Předpokládejte ideální chování a vratný průběh stlačování; jakékoliv ztráty zanedbejte. Izobarická molární tepelná kapacita vzduchu je 29 J K1 mol1.

Výsledek

2345 W

Postup

Použijeme Poissonovy rovnice pro vratný adibatický děj. Práci (za jednotku času) vypočteme z 1. věty a vztahu ΔU = CVΔT. Nakonec odečteme práci vykonanou atmosférou.

Audio

tabule/kompresor.1.jpg tabule/kompresor.2.jpg tabule/kompresor.3.jpg tabule/kompresor.4.jpg tabule/kompresor.5.jpg tabule/kompresor.6.jpg tabule/kompresor.7.jpg tabule/kompresor.8.jpg

Kompresor stlačuje vzduch rychle, a proto lze předpokládat, že se jedná o vratný adiabatický děj popsaný Poissonovými rovnicemi. Při výpočtu objemové práce je nejlepší vyjít z první věty termodynamické. Protože teplo Q je rovno nule, dostaneme, že objemová práce je rovna změně vnitřní energie. Tu pro ideální plyn umíme spočítat ze změny teploty.
Nejprve spočítáme látkové množství plynu ze stavové rovnice ideálního plynu. Protože počáteční objem máme zadán jako průtok, tj. objem za sekundu, dostaneme vlastně látkové množství v molech za sekundu.
Izochorickou tepelnou kapacitu dostaneme z izobarické odečtením plynové konstanty.
Poissonova konstanta je rovna poměru tepelných kapacit.
Poissonovu rovnici potřebujeme v proměnných tlak a teplota. Pokud si ji nepamatujete, snadno ji odvodíte z rovnice v proměnných tlak a objem. Objem je totiž úměrný poměru teploty a tlaku.
Nyní již můžeme spočítat konečnou teplotu.
A tak máme pohromadě vše pro výpočet objemové práce. Jedná se o práci za sekundu, tedy výkon. Jednotka je Joule za sekundu neboli Watt.
Nakonec nesmíme zapomenout, že při stlačování nám pomáhá atmosféra. Odečteme proto práci vykonanou atmosférou, opět za jednu sekundu. Počáteční i konečný objem vypočteme z Poissonovy rovnice.