KLUYVEROMYCES MARXIANUS Hansen
Taxonomické zařazení: Ascomycetes
Čeleď: Saccharomycetaceae
Anamorfa: Candida kefyr (teleomorfa: K. fragilis), Candida macedoniensis (teleomorfa: K. marxianus).
Podle Van der Walta a Johannsenové (1984) se mezi synonyma K. marxianus zařazuje i K. fragilis. Tito autoři sem zařadili i jiné druhy, např. i K. lactis bez ohledu na to, jaké spóry vytváří.
|
Synonyma: |
Saccharomyces marxianus |
|
|
Zygosaccharomyces marxianus |
|
|
Fabospora marxiana |
|
|
Dekkeromyces marxianus |
|
|
Guilliermondella marxiana |
|
|
Saccharomyces kefyr |
|
|
Saccharomyces fragrans |
|
|
Saccharomyces muciparus |
|
|
Saccharomyces fragilis |
|
|
Dekkeromyces fragilis |
|
|
Guilliermondella fragilis |
|
|
Zygosaccharomyces ashbyi |
|
|
Saccharomyces macedoniensis |
|
|
Fabospora macedoniensis |
|
|
Dekkeromyces macedoniensis |
|
|
Saccharomyces chevalieri var.atypicus |
|
|
Kluyveromyces marxianus var.marxianus |
Druhy rodu Kluyveromyces se původně zařazovaly do rodu Saccharomyces. Rod Kluyveromyces se od rodu Saccharomyces odlišuje více vlastnostmi:
|
1. V druzích rodu Kluyveromyces se vytvářejí spóry různých tvarů (kulovité, ledvinovité atd.). |
|
2. Asky v druzích rodu Kluyveromyces mají křehkou stěnu, ve zralosti lehce pukají a uvolňují spóry. |
|
3. Druhy rodu Kluyveromyces oxidativně utilizují více sacharidů než druhy rodu Saccharomyces. |
|
4. Buňky druhů rodu Kluyveromyces jsou menší a jemnější a snáze vytvářejí pseudomycelium. |
|
5. Druhy rodu Kluyveromyces neprokvašují roztoky sacharidů tak hluboko jako druhy rodu Saccharomyces. Vytvářejí jen 4 - 4,5% ethanolu. |
|
6. Druhy rodu Kluyveromyces produkují ethylacetát, zatímco druhy rodu Saccharomyces ne. |
|
7. Biomasa druhů rodu Kluyveromyces obsahuje často heminové hnědočervené barvivo. |
|
8. Imunologické precipitační reakce se sérem proti S. cerevisiae jsou pozitivní s některými druhy rodu Kluyveromyces, ale hybridy se S. cerevisiae tyto reakce nedávají. |
|
9. Oba dva rody se odlišují i haploidním genomem, odlišují se i počtem chromozómů v haploidech (S. cerevisiae 17, K. lactis 9). |
Morfologické znaky:
Tvar a velikost vegetativních buněk [µm]: Buňky jsou elipsoidní nebo cylindrické s rozměry (2-6)x(3-10), samotné nebo v párech či řetízcích. Pseudomycelium se vytváří dobře, pravé mycelium ne.
Vzhled a konzistence kolonií: Nátěr na tuhých půdách je těstovitý, krémový až světle hnědý, plochý, ve středu vyvýšený, lesklý, někdy i matný.
Charakter nárůstu v kapalném mediu: Na kapalinách vytváří mázdru nebo kožku.
Způsob rozmnožování:
Vegetativní rozmnožování - Vegetativně se rozmnožuje pučením.
Pohlavní rozmnožování - Tvorbě asků předchází konjugace rovnocenných buněk, nebo se diploidní buňky přímo mění na asky. V ascích jsou 1-4 ledvinovité spóry. Jedná se o homothalický kmen.
Fyziologické znaky:
Produkce ureasy - negativní.
Utilizace KNO3 - negativní.
|
Zkvašování sacharidů: |
Mal- Sac+ Lac- (K. marxianus) |
|
|
Mal- Sac+ Lac+ (K. fragilis) |
|
|
|
|
Asimilace sacharidů: |
Mal- Sac+ Lac+ |
|
|
Raf+ Mlz- |
|
|
Xyl+ Ara+ |
|
|
Inl+ Aml- |
|
|
Cel+ Tre- |
Speciální požadavky na výživu a růst: Snáší teplotu až 47° C.
Výskyt a význam: Kontaminace na hroznovém vínu, v moštu. Patří mezi nejteplomilnější kvasinky. K.fragilis se může vyskytovat na teplokrevných živočiších jako patogen.
Fotografie:
|
|
Kluyveromyces marxianus DBM 40 |
|
|
|
|
|
Kluyveromyces marxianus DBM 40 |
