SCHIZOSACCHAROMYCES POMBE Lindner
Taxonomické zařazení: Ascomycetes
Čeleď: Schizosaccharomycetaceae
|
Synonyma: |
Schizosaccharomyces vordermani |
|
|
Schizosaccharomyces mellacei |
|
|
Schizosaccharomyces formosensis |
|
|
Schizosaccharomyces formosensis var.akoensis |
|
|
Schizosaccharomyces formosensis var.tapaniensis |
|
|
Schizosaccharomyces santawensis |
|
|
Schizosaccharomyces saitoi |
|
|
Schizosaccharomyces liguefaciens |
|
|
Schizosaccharomycas acidodevoratum |
|
|
Schizosaccharomyces pombe var.acidodevoratum |
|
|
Schizosaccharomyces malidevorans |
Morfologické znaky:
Tvar a velikost vegetativních buněk [µm]: Vytváří kulovité, elipsoidní i krátké válečkovité buňky. Velikost buněk je (3-5)x(5-15) Někdy narůstají do délky až 20 Pseudomycelium se nevytváří, jen krátký řetězec buněk.
Vzhled a konzistence kolonií: Kolonie a nátěr jsou krémové až světle hnědé, měkké, hladké nebo slabě zvrásněné. Okraj je celistvý. Kolonie rostou poměrně pomalu, průměrně 2,18 mm/100 h.
Charakter nárůstu v kapalném mediu: V kapalném živném prostředí při teplotě 20° C se na povrchu kapaliny vytváří po týdnu prstenec.
Způsob rozmnožování:
Vegetativní rozmnožování - Vegetativně se rozmnožuje dělením přehrádkami.
Pohlavní rozmnožování - Tvorbě asků předchází izogamní konjugace. V homothalických kmenech se vytváří spóry na sladinovém agaru už asi za týden. Spóry se v zralosti uvolňují z asků tak, že stěna asku praskne. V asku jsou zpravidla 4 spóry, ale může jich tam být méně. Spóry jsou kulovité nebo elipsoidní a barví se Lugolovým roztokem na modrofialovo. Spóry uvolněné z asků se zhlukují.
Fyziologické znaky:
Produkce ureasy - pozitivní (někdy i opožděně).
Utilizace KNO3 - negativní.
|
Zkvašování sacharidů: |
Mal+ Sac+ Lac- |
|
|
Raf+ Mlz- |
|
|
Xyl- Ara- |
|
|
Inl- Aml- |
|
|
Cel- Tre- |
Speciální požadavky na výživu a růst: Je to termotolerantní druh. Pro růst potřebuje v prostředí dostatečné množství inozitolu (nedokáže inozitol syntetizovat). Má speciální detoxikační mechanismus na těžké kovy jako je Cd, Zn nebo Cu (indukuje syntézu dvou peptidů, které váží ionty těchto kovů).
Výskyt a význam: V r.1893 ho Lindner poprvé popsal z izolace z afrického prosového piva "pombe". Je často izolován v tropických krajinách z jablečného moštu, z cukrových šťáv, z melasy, z palmového vína atd. Používá se v tropických pivovarech v jižní Africe a na Jávě. Rod byl podrobně zkoumán genetiky a cytology. Stal se proto modelem pro rozličné biologické systémy. Významná je rovněž produkce enzymů dehydrogenáz na dehydrogenaci organických kyselin. Většina kmenů rodu Schizosaccharomyces utilizuje kyselinu L-jablečnou. Kyselina jablečná je jedna z organických kyselin v hroznech, které zhoršují organoleptické vlastnosti vína. Existují pokusy tuto kyselinu odstranit pomocí těchto kvasinek.
Fotografie:
|
|
Schizosaccharomyces pombe DBM 2103 |
|
|
|
|
|
Schizosaccharomyces
pombe DBM 2103 |
