Kapalné vejce

kapalné vejce Roztok kuchyňské soli opatrně převrstvíme vodou. Pod povrch zasuneme injekční stříkačku a vstříkneme trochu chlorbenzenu nebo dibutylftalátu. Na rozhraní mezi roztokem soli a čistou vodou se vytvoří "vejce" chlorbenzenu (hustota ρ=1,1 g/cm³). Voda měla být převařená, aby se netvořily bublinky vzduchu. Dáme-li nádobku do chladu, „vejce“ klesne ke dnu, po vyjmutí pomalu stoupá. Organické látky mají expanzní koeficient 5x větší než voda. Podobně lze vyrobit olejové „vejce“ na rozhraní voda-ethanol (Clausiovi se údajně podařilo až o průměru 15 cm).

Sofistikovaněji:

roztok nasycený solí (ρ=1,2 g/cm³)
13% NaCl (ρ=1,09 g/cm³): 45 ml nas. roztoku doplníme vodou do 100 ml roztoku
8% NaCl (ρ=1,06 g/cm³): 27 ml nas. roztoku doplníme vodou do 100 ml roztoku
čistá voda

Přidávají se organické látky od nejtěžší k lehčí: ortho-chlortoluen (ρ=1,08 g/cm³), dibutylftalát (ρ=1,04 g/cm³)...

Hustotního gradientu složeného ze směsí diiodometanu a dichlormetanu se využívá v kriminalistice k identifikaci místa činu. Převrstvíme postupně:

10 ml diiodometanu (ρ_20 °C=3,3211 g/cm³)
10 ml směsi 10% dichlormetanu a 90% diiodometanu
10 ml směsi 20% dichlormetanu a 80% diiodometanu
...
10 ml 100% dichlormetanu

Přidáme vzorek půdy z místa činu. Jednotlivé součásti zeminy se rozmístí v trubici podle své hustoty. Dichlormetan lze nahradit brombenzenem (ρ_25 °C=1,4882 g/cm³). (Kvůli difuzi vydrží tento sloupec jen asi týden).

Stavové chování: Hustota kapalin a pevných látek