Aspergillus flavus
Taxonomické zařazení: Ascomycota, Eurotiales, mitosporní zástupce Trichocomaceae
Způsob rozmnožování: Nepohlavně konidiemi, případně sklerocii.
Makromorfologické znaky: Kolonie rychle rostoucí, na CYA po 7 dnech při 25 °C dosahující cca 60-70 mm v průměru, hrubě zrnité, žlutozeleně či žlutoolivově zbarvené. Spodní strana většinou světlá. V kolonii se později mohou vytvářet nápadná tmavá sklerocia víceméně kulovitého tvaru.
Teplotní nároky: Optimum okolo 33 °C, může však růst v rozmezí teplot od 10-12 do 43-48 °C.
Mikromorfologické znaky: Konidiofory cca 400-1000 µm dlouhé (i delší), s bradavčitou stopkou. Měchýřek kulovitý, cca 20-45 µm v průměru, pokrytý zhruba ze tří čtvrtin vrstvou metul a fialid (biseriátní konidiofory); některé konidiofory mají pouze vrstvu fialid (uniseriátní konidiofory). Konidie kulovité nebo téměř kulovité, většinou jemně bradavčité, poněkud variabilní velikosti, cca 3,5-5 µm v průměru.
Hlavní diagnostické znaky: Rychle rostoucí žlutozelené kolonie, konidie jemně bradavčité. Morfologicky velmi podobný je druh A. parasiticus, který má poněkud tmavší kolonie a ostnité konidie a druh A. nomius, který tvoří sklerocia protáhlého tvaru. Všechny tři druhy se liší produkcí odlišného spektra sekundárních metabolitů (včetně mykotoxinů). Jejich identifikace pouze na základě morfologických znaků je velmi obtížná.
Výskyt a význam: Vyskytuje se na celém světě, hojněji však v subtropických a tropických oblastech, a to na různých substrátech rostlinného původu a v půdě. Velmi často bývá izolován zvláště z burských oříšků a z cereálií. Může produkovat hepatotoxické a kancerogenní aflatoxiny B a kyselinu cyklopiazonovu. Patří mezi oportunní patogeny, způsobuje např. aspergilózu průdušek.
Perokresba a fotografie:
Nákres s měřítkem (úsečka na nákresu znázorňuje vzdálenost 10µm): 
|
|
Aspergillus flavus CCF 3056 |
|
|
|
|
|
Aspergillus flavus CCF 3173 |
