Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans
Taxonomické zařazení: Ascomycota, Eurotiales, Trichocomaceae
Způsob rozmnožování: Sexuálně askosporami, asexuálně konidiemi.
Makromorfologické znaky: Kolonie na MEA po 7 dnech při 25 °C velké cca 35-60 mm v průměru, sametové, jasně zeleně sporulující (konidiové stádium). Spodní strana kolonií je světlá až nahnědlá. Později se na povrchu kolonií tvoří drobné, i pouhým okem viditelné plodnice (kleistothecia), obalené žlutou vrstvou buněk.
Teplotní nároky: Optimum 35-37 °C, minimum 6-8 °C, maximum 46-48 °C.
Mikromorfologické znaky: Tvoří kulovité plodnice (kleistothecia) velké cca 100-250 µm v průměru, tmavě červené. Plodnice jsou obalené žlutou vrstvou tlustostěnných buněk, zvaných "hűlle cells", velkých až 25 µm v průměru. Vřecka mají ve zralosti lyzující stěnu, obsahují 8 askospor. Askospory čočkovitě zploštělé, červené, hladké, avšak opatřené po obvodu dvěma úzkými hřebínky, 3-5 µm dlouhé. Konidiofory 60-150 µm dlouhé, s hladkou, zprohýbanou a nahnědlou stopkou, měchýřek nese vrstvu metul a fialid (biseriátní konidiofory), konidie kulovité, zelené, bradavčité, 3-3,5 µm v průměru.
Hlavní diagnostické znaky: Zelené kolonie se žlutými plodnicemi, růst i při 37 °C, kleistothecia opatřená vrstvou "hűlle cells", červené askospory, konidiofory s nahnědlou stopkou. Od ostatních druhů rodu Emericella se liší zbarvením a ornamentací askospor.
Výskyt a význam: Vyskytuje se v různých částech světa na potravinách (např. cereáliích) nebo v krmivech. Byla zjištěna produkce mykotoxinů sterigmatocystinu a emestrinu. Patří mezi vzácnější oportunní patogeny člověka i jiných živočichů.
Perokresba a fotografie:
Nákres s měřítkem (úsečka na nákresu znázorňuje vzdálenost 10µm):
Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans, CCF 2912 |
|
|
|
Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans, CCF 2912 |
|
|
|
Emericella nidulans CCF 2912 |
|
|
|
Aspergillus nidulans CCF 2912 |