KLUYVEROMYCES LACTIS (DOMBROWSKI)VAN DER WALT
Taxonomické zařazení: Ascomycetes
Čeleď: Saccharomycetaceae
Anamorfa: Candida sphaerica.
Druhy rodu Kluyveromyces se původně zařazovaly do rodu Saccharomyces. Rod Kluyveromyces se od rodu Saccharomyces odlišuje více vlastnostmi:
|
1. V druzích rodu Kluyveromyces se vytvářejí spóry různých tvarů (kulovité, ledvinovité atd.). |
|
2. Asky v druzích rodu Kluyveromyces mají křehkou stěnu, ve zralosti lehce pukají a uvolňují spóry. |
|
3. Druhy rodu Kluyveromyces oxidativně utilizují více sacharidů než druhy rodu Saccharomyces. |
|
4. Buňky druhů rodu Kluyveromyces jsou menší a jemnější a snáze vytvářejí pseudomycelium. |
|
5. Druhy rodu Kluyveromyces neprokvašují roztoky sacharidů tak hluboko jako druhy rodu Saccharomyces. Vytvářejí jen 4 - 4,5% ethanolu. |
|
6. Druhy rodu Kluyveromyces produkují ethylacetát, zatímco druhy rodu Saccharomyces ne. |
|
7. Biomasa druhů rodu Kluyveromyces obsahuje často heminové hnědočervené barvivo. |
|
8. Imunologické precipitační reakce se sérem proti S. cerevisiae jsou pozitivní s některými druhy rodu Kluyveromyces, ale hybridy se S. cerevisiae tyto reakce nedávají. |
|
9. Oba dva rody se odlišují i haploidním genomem, odlišují se i počtem chromozómů v haploidech (S. cerevisiae 17, K. lactis 9). |
Van der Walt a Johannsenová (198) řadí K. lactis do druhu K. marxianus jako K. marxianus var. lactis, ale Kocková-Kratochvílová s tím nesouhlasí a nechává jej samostatně. Výše zmíněným autorům vytýká, že při popisu K. marxianus var. lactis, se vůbec nezmínili, že se jedná o heterothalický druh, ve vegetativní fázi v haploidním stavu, že se opačné párovací typy musí nejprve zkřížit, aby vznikly diploidní buňky, zygoty, asky a askospory..
|
Synonyma: |
Saccharomyces lactis |
|
|
Zygosaccharomyces lactis |
|
|
Guilliermondella lactis |
|
|
Dekkeromyces lactis |
|
|
Zygosaccharomyces casei |
|
|
Zygosaccharomyces versicolor |
|
|
Saccharomyces sociasii |
|
|
Kluyveromyces marxianus var. lactis |
Morfologické znaky:
Tvar a velikost vegetativních buněk [µm]: Vegetativní buňky jsou kulovité nebo elipsoidní až cylindrické s rozměry (2-6,5)x(3-8). Vyskytují se jednotlivě, v párech i v malých shlucích..
Vzhled a konzistence kolonií: Nátěr je hnědokrémový nebo krémovošedý, často kombinovaný s růžovým, povrch hladký i bradavičnatý, slizký i matný. Vytváří se jen rudimentární pseudomycelium.
Charakter nárůstu v kapalném mediu: V kapalinách vytvářejí sediment a prstenec, ale zpravidla i tenkou kožku na povrchu.
Způsob rozmnožování:
Vegetativní rozmnožování - Ve vegetativní fázi růstu převládá haploidní stav. Rozmnožuje se pučením.
Pohlavní rozmnožování - Jedná se o jediný heterothalický druh v rodu Kluyveromyces. Po smíchání opačných párovacích typů se za 12 - 14 hodin tvoří zygoty, které zpravidla ihned potom vytvářejí spóry. Diploidní stav v životním cyklu této kvasinky je jen přechodný. Zygoty se lépe tvoří v méně výživném prostředí, v plnohodnotném médiu převládá vegetativní růst. Vegetativní diploidní buňky se mohou přímo měnit na askus. Vytvářejí se 1-4 askospóry, které jsou kulovité, hladké, z asku se snadno uvolňují a aglutinují.
Fyziologické znaky:
Produkce ureasy - negativní.
Utilizace KNO3 - negativní.
|
Zkvašování sacharidů: |
Mal- Sac+ Lac+ |
|
|
|
|
Asimilace sacharidů: |
Mal+ Sac+ Lac+ (Mal- Sac+ Lac+) |
|
|
Raf+ Mlz+ |
|
|
Xyl+ Ara- (Xyl- Ara-) |
|
|
Inl+ Aml- (Inl- Aml-) |
|
|
Cel+ Tre+ |
Výskyt a význam: Je součástí tzv. kefírových zrn, tj. konglomerátu kvasinek a bakterií, používaného při výrobě kefíru. Rovněž se používá při výrobě sýrů s plísní uvnitř. Produkuje b-galaktosidasu, pomocí níž může utilizovat laktosu z odpadní suroviny mlékárenského průmyslu- syrovátky.
Fotografie:
|
|
Kluyveromyces lactis DBM 2150 |
|
|
|
|
|
Kluyveromyces
lactis DBM 2150 |
