RHODOTORULA GLUTINIS (Fresenius) Harrison
Taxonomické zařazení: Basidiomycetes
Čeleď: Teliosporaceae
Anamorfa - Candida pelliculosa.
Správnější taxonomické označení je Rhodotorula skupina glutinis, kam patří 4 sdružené druhy : R.aurantiaca, R.glutinis, R.graminis, R.hasegawae .
|
Synonyma: |
Rhodotorula aurantiaca |
|
|
Torula aurantiaca |
|
|
Torulopsis aurantiaca |
|
|
Chromotorula aurantiaca |
|
|
Rhodotorula glutinis var aurantiaca |
|
|
Mycotorula colostri |
|
|
Rhodotorula crocea |
|
|
Cryptococcus glutinis |
|
|
Saccharomyces glutinis |
|
|
Torula glutinis |
|
|
Torulopsis glutinis |
|
|
Torula rubescens |
|
|
Mycotorula rubescens |
|
|
Rhodotorula rubescens |
|
|
Torula rufula |
|
|
Torulopsis rufula |
|
|
Rhodotorula rufula |
|
|
Rhodotorula glutinis var.rufula |
|
|
Torula rubra |
|
|
Torulopsis bronchialis |
|
|
Cryptococcus bronchialis |
|
|
Torulopsis saitoi |
|
|
Rhodotorula glutinis var.saitoi |
|
|
Torula miniata |
|
|
Torula suganii |
|
|
Rhodotorula suganii |
|
|
Rhodotorula longissima |
|
|
Rhodotorula gracilis |
|
|
Rhodotorula glutinis var.lusitanica |
|
|
Rhodotorula glutinis var.dairensis |
|
|
Rhodotorula terrea |
|
|
Rhodotorula graminis |
|
|
Rhodotorula rosa |
|
|
Sporobolomyces coprophilum |
Morfologické znaky:
Tvar a velikost vegetativních buněk [µm]: Malé buňky s rozměry (2,5-5)x(6-13), buňky mohou být někdy protáhlé až do 16.
Vzhled a konzistence kolonií: Nátěr na agaru je korálovočervený, pomerančový, lososový (to závisí na složení živné půdy). Je hladký, lesklý, slizovitý, řídký i těstovitý. Na povrchu může být někdy i kučeravý. Okraj kolonie je ucelený, jen zřídka má primitivní pseudomycelium.
Charakter nárůstu v kapalném mediu: V kapalném prostředí se vytváří sediment a prstenec, zpravidla světlé, krémové až světle růžové barvy.
Způsob rozmnožování:
Vegetativní rozmnožování - Vegetativně se rozmnožuje pučením.
Pohlavní rozmnožování - Banno (1963) objevil, že Rhodotorula je haploidní stádium v životním cyklu rodu Rhodosporidium.
Životní cyklus - Nejprve dochází ke konjugaci haploidních buněk opačných párovacích typů. Vzniklé zygoty vypadají jakoby byly spojeny můstkem. Jedna z buněk začne klíčit do mycelia se dvěma jádrami (dikaryotické mycelium), ve kterém se migrace jader a tvorba přehrádek uskutečňuje pomocí přezek. Každá buňka má dvě různá jádra, je tedy heterokaryotní. Po určité době se na dikaryotickém myceliu vytvoří kulový tmavý útvar se silnou stěnou, tzv. teliospora (probazidium). V teliospoře dochází ke karyogamii, tj. spojení obou jader do jediného diploidního jádra a k následné meioze. Teliospora potom klíčí do čtyřbuňkového promycelia a každá jeho buňka pučí a vytváří haploidní sporidie. Sporidie se uvolňují a dále se rozmnožují pučením do haploidních kultur. Tato vegetativní fáze v životním cyklu Rhodosporidium je označována jako RHODOTORULA. Každá fáze životního cyklu má jinou morfologii. Rhodotorula je pigmentovaná červená nebo pomerančová, slizovitá, měkká šťavnatá kultura, ale dikaryotická kultura je drsná, suchá, hnědá až černá. Zčernání dikaryotické kultury způsobují teliospory, které produkují melanin. Pokud se na okrajích drsné, černohnědé dikaryotické kultury objeví červená slizovitá místa, znamená to, že se vytvořily sporidie a rozmnožují se dále pučením. Promycelium představuje vlastně bazidium a sporidie bazidiospory.
Fyziologické znaky:
Produkce ureasy - pozitivní.
Utilizace KNO3 - pozitivní.
|
Zkvašování sacharidů: |
Mal- Sac- Lac- Glc- |
|
|
|
|
Asimilace sacharidů: |
Mal+ Sac+ Lac- |
|
|
Raf+ Mlz+ (Raf- Mlz+) |
|
|
Xyl+ Ara+ (Xyl+ Ara-) |
|
|
Inl- Aml- |
|
|
Cel+ Tre+ |
Speciální požadavky na výživu a růst: Lehce se pěstují, nejsou náročné na životní podmínky, rozmnožují se často i v půdách bez zdroje dusíku.
Výskyt a význam: Rh.glutinis je nejrozšířenější druh Rhodotoruly v přírodě. Jsou to ubikvitné kvasinky rozšířené po celém světě. Dají se izolovat ze vzduchu, půdy, sladké i slané vody, z vinařských provozů, z povrchu rostlin, ale i z různých orgánů živočišného těla. Všechny druhy rodu Rhodotorula jsou lipidotvorné, hromadí v buňkách tuk - za určitých podmínek až nadměrné množství. S tím souvisí schopnost produkovat lipasy, využívat n-alkany aj. Rh.glutinis byla modelem na zkoumání transportu látek - hlavně pentóz - přes cytoplazmatickou membránu. Mutanty Rh.glutinis rezistentní k nystatinu, se používaly na podrobnější zkoumání membránového potenciálu.
Fotografie:
|
|
Rhodotorula glutinis DBM 18 |
|
|
|
|
|
Rhodotorula glutinis DBM 18 |
