Hodnocení předmětů Chemické inženýrství I a II

V konečném výsledku vyjádřeném známkou se kombinuje hodnocení znalostí prokázaných výpočtem příkladů a znalostí teoretických partií. Výpočetní schopnosti a znalosti prokazuje student při průběžných testech, souhrnných testech a písemné části zkoušky řešením příkladů z předem stanovených tématických okruhů. Znalosti teoretických partií prokazuje student při ústní zkoušce.

Způsob kontroly výpočetních znalostí a schopností
V průběhu semestru se v rámci cvičení, v předem oznámených termínech, píší tři kontrolní testy ohodnocené 0 až 50 body, každý z jednoho tématického okruhu. Okruhy a termíny jsou definovány v programu cvičení. Každý test trvá 60 minut a je zadán jeden příklad. Při řešení lze použít vlastní dostupné učební pomůcky (např. skripta, vypočtené příklady ze cvičení atd.).

Zpravidla v prvním a druhém týdnu zkouškového období Ústav chemického inženýrství vypisuje dva termíny tzv. souhrnného testu. Souhrnný test je určen pro studenty, kteří si chtějí vylepšit bodový stav. Při souhrnném testu se zadávají postupně příklady ze všech tří tématických okruhů (na každý příklad má student 60 minut čistého času a mezi zadáním jednotlivých příkladů je vždy krátká přestávka). Student může psát podle vlastního uvážení jeden, dva nebo všechny tři příklady. Na souhrnný test se student musí předem přihlásit. Z každého příkladu lze opět získat 0 až 50 bodů. Do celkového hodnocení se vždy započítává nejlepší dosažený výsledek z každého tématického okruhu, nezávisle na tom, zda byl získán během semestru nebo na souhrnném testu.

Studenti, kteří mají z každého tématického okruhu nejméně 20 bodů získávají zápočet a mohou se přihlásit k ústní zkoušce. V tomto případě student nemusí psát písemnou část zkoušky. Získaný zápočet má platnost do konce následujícího semestru. Studenti, kteří ani po souhrnných testech nezískali zápočet, se musí zúčastnit písemné části zkoušky.

Písemné části zkoušky se může zúčastnit každý student. Při písemné části zkoušky se zadávají vždy příklady ze všech tématických okruhů, student však může psát pouze jeden příklad (okruh) a to ten, ze kterého dosáhl nejméně bodů. Ti, kteří již před písemnou zkouškou získali zápočet, si mohou touto formou zlepšit hodnocení z jednoho tématického okruhu a získat vyšší bodové hodnocení. V rámci daného okruhu se do výsledného hodnocení započítává vždy nejlepší dosažené hodnocení, bez ohledu na to, zda bylo získáno v testu během semestru, souhrnném testu či písemné části zkoušky. Studenti, kteří po absolvování písemné části zkoušky mají zápočet se musí přihlásit na ústní zkoušku. Pokud se na ni nedostaví a píší znovu písemnou část zkoušky, je tato považována za opravný termín zkoušky.

Studenti, kteří ani po písemné části zkoušky nezískali zápočet, jsou klasifikováni nedostatečně (F) a musí se znovu přihlásit k písemné části zkoušky. Pokud student nezíská zápočet v příslušném semestru, musí předmět opakovat v celém rozsahu.

Uvedená pravidla se vztahují i na studenty, kteří absolvují cvičení s využitím programu MAPLE. Těm bude umožněno absolvovat všechny kontroly výpočetních znalostí a schopností rovněž s využitím tohoto programu v počítačových učebnách.

Řešení a hodnocení řešených příkladů
Při opravování testových příkladů se postupuje tak, že se bodují jednotlivé kroky řešení a celkový počet bodů se získá jejich součtem.

Pokud student použije k řešení jiné metody než té, která je běžná, hodnotí opravující jednotlivé kroky z hlediska věcné správnosti a boduje tyto kroky body odpovídajícími běžnému způsobu řešení úlohy. Neboduje se pouhý výsledek, z práce musí být zřejmé, jak k němu student dospěl. Vždy musí být uveden použitý vztah a dosazeny numerické hodnoty jednotlivých veličin.

Za hrubou chybu, která významně ovlivní algoritmus řešení, se zpravidla odečítá 10 bodů, v případě numerické chyby se uděluje polovina možných bodů, zaokrouhluje se směrem dolů.

Opravené semestrální testy dají učitelé studentům k nahlédnutí. Poté je odeberou zpět k úschově. Práce vypracované v rámci souhrnného testu u sebe shromažďuje vedoucí tohoto testu, zkouškové písemky u sebe shromažďuje vedoucí písemky. Všechny písemné práce studentů se uchovávají do konce akademického roku, ve kterém byly vypracovány.

Ústní zkouška
K ústní zkoušce z Chemického inženýrství I se může přihlásit student, který získal zápočet. K ústní zkoušce z Chemického inženýrství II se může přihlásit student, který získal zápočet a úspěšně složil zkoušku z CHI I. Při ústní zkoušce si student losuje dvojici otázek z předem známého souboru zkušebních otázek. Odpověď na každou otázku je hodnocena 0 až 50 body a podmínkou úspěšného absolvování ústní zkoušky je dosažení nejméně 15 bodů z každé otázky a dosažení celkového součtu všech bodových hodnocení postačujícího pro výslednou známku E (125 bodů) nebo lepší.

Všechny získané body se sčítají a výsledný součet se převádí na známku podle následujícího klíče:

Celkový součet bodů	Známka
60 - 124	F (nedostatečně)
125 - 149	E (dostatečně)
150 - 174	D (uspokojivě)
175 - 199	C (dobře)
200 - 224	B (velmi dobře)
225 - 250	A (výborně)

Závěrečná ustanovení
Na příslušný termín souhrnného testu, písemné nebo ústní části zkoušky se musí student předem přihlásit. Pokud se přihlášený student bez omluvy nedostaví k písemné nebo ústní části zkoušky, je klasifikován nedostatečně (F). Omluvit se lze nejpozději do 12:00 hod. posledního pracovního dne před termínem ústně nebo písemně (i elektronickou poštou) na sekretariátu Ústavu chemického inženýrství. V závažných případech lze dodatečné omluvy akceptovat po předložení příslušných dokladů.

Ve výjimečných případech může být omezen počet studentů, kteří se mohou přihlásit na určitý termín.

V Praze 12. září 2007

prof. Ing. Igor Schreiber, CSc. vedoucí ústavu