Ohlasy / Feedback
Ad: Nomenklatura a terminologie: Isopropyl versus sek-propyl
Chem.listy 100(1), 48 (2006)
Sleduji nomenklaturní diskusi jen z povzdálí, ale přesto mi to nedá, abych nepřipojil krátkou poznámku.
Na názvosloví lze mít řadu názorů a patrně nikdy nenastane úplná shoda. Osobně se nedomnívám, že by název "isopropanol" byla nějaká zrůdnost či dokonce "zvěrstvo". Autor příspěvku (Jaroslav Kahovec) totiž argumentací, že "neexistuje uhlovodík isopropan" naznačuje odvození 'isopropan+ol', ktré však není jediné možné. Pokud chápeme spíše 'iso + propanol', pak se vůbec nejedná o zvěrstvo, ale o logický název, totiž "isomer propanolu", což propan-2-ol bezesporu je.
Lubor Mojdl, lubor.mojdl(zavináč)volny.cz
Několik poznámek k recenzi knihy J. Fikra aj. Kahovce Názvosloví organické chemie
(Chem. Listy 97, 1087 - 1090 (2003)
Nabídku publikací pro středoškoláky se zájmem o chemii představují nyní (po vynechání standardních učebnic a oficiálních požadavků k přijímacích zkouškách na konkrétní vysoké školy) prakticky jen různé přehledy chemie pro přípravu k maturitě a k přijímacím zkouškám. Úroveň těchto textů je mnohdy zoufalá. V této konkurenci působí kniha pánů Fikra a Kahovce jako zjevení. Zahrnuje spoustu pečlivé práce při přípravě tabulek a závěrečných testů a je na ní znát, že nebyla psána pro peníze. Samozřejmě nadšených chemiků je mezi středoškoláky málo, takže ani takováto publikace nemůže spoléhat na masový zájem. Je proto jen dobře, že text přesahuje hranice učiva střední školy.
I o kvalitní knize lze kriticky diskutovat. Zdá se mi však, že recenze, na níž chci reagovat, míří špatným směrem.
Je nepochybné, že chemické názvosloví nepředstavuje celou chemii. Pokud tak vyznívají některé konkrétní věty v příručce, je to jistě chybné. Na druhé straně však právě od autorů příručky o organickém názvosloví přece musíme čekat, že význam názvosloví zdůrazňují. Je velmi sporné vyvozovat z toho, že chtěli posunout charakter výuky na středních školách ve směru zdůraznění podílu chemického názvosloví ve výuce chemie. Pokud by se tak stalo, pak je na vině především to, že středoškoláci a jejich učitelé mají k dispozici málo různých informačních zdrojů, které by je mohly ovlivňovat současně. Naprosto nedoceněná je u nás úloha internetu, který ve světě nabízí nepřehledné množství různých výukových materiálů.
Diskuse o pojetí výuky chemie, resp. organické chemie, na středních školách je jistě vítaná. Měla by však spíše probíhat ve spojení s hodnocením základních učebnic pro střední školy, v nichž se odráží celková koncepce předmětu.
Miroslav Melichar,
Gymnázium Soběslav