a) 1 J g⁻¹K⁻¹

Jedná se o řádový odhad praktického údaje.
Vzpomeneme-li si, že v mnoha zadání výpočetních příkladů z fyzikální chemie se molární tepelné kapacity plynů pohybují v rozmezí 20–40 J mol⁻¹K⁻¹, odpověď snadno vydedukujeme. Potřebujeme pouze odhadnout molární hmotnost vzduchu.
Víme, že vzduch se skládá zhruba z 80 % dusíku s M(N₂)  =  28 g mol⁻¹ a z 20 % kyslíku s M(O₂)  =  32 g mol⁻¹. Z těchto údajů odhadneme, že M(vzduch)  ≈ 30 g mol⁻¹.

Další postup je pouze přepočet molární veličiny na veličinu specifickou.

Výsledek je natolik "jednoduchý", že se ho vyplatí pamatovat podobně, jako si pamatujeme hustotu vody (1 g cm⁻³) či tíhové zrychlení (10 m s⁻²).