10.7.1 Extrakce fenolu z vody butylacetátem
Fenol(3) se z odpadních vod extrahuje butylacetátem(2). Rozdělovací konstanta fenolu mezi butylacetát(2) a vodu(1) má při teplotě 30 °C hodnotu vyplývající z rovnice
kde
(c3)B, popř. (c3)V udává koncentraci fenolu
v butylacetátové, popř. vodné fázi v g dm−3. Jestliže
odpadní
voda obsahuje 20 g fenolu na 1 dm3, vypočtěte:
a) Množství butylacetátu, které musíme použít k extrakci, má-li se
snížit obsah fenolu na 0,1 % původní hodnoty jednorázovou
extrakcí.
b) Kolikrát je nutno provést extrakci s použitím 100 cm3
butylacetátu, chceme-li rovněž snížit obsah fenolu na 0,1 %
původní hodnoty. Vypočítejte také koncentraci fenolu ve vodě po každé
extrakci.
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
↓
Výsledek
a) V2 = 18,16 dm3
b) n = 4, m1 = 3,076 g/dm3, m2 = 0,471 g/dm3, m3 = 0,0724 g/dm3, m4 = 0,0112 g/dm3
Řešení
a) Z látkové bilance a z definice rozdělovacího koeficientu KN plyne
kde mo označuje hmotnost extrahované látky v původním roztoku o objemu V, V2 je objem použitého čistého extrakčního činidla, KN rozdělovací koeficient (Nernstova konstanta), m1 hmotnost extrahované látky, která zůstává v původním rozpouštědle. V našem případě dosadíme V = 1 dm3, KN = 55, mo = 20 g, m1 = 0,02 g a ze vztahu (10.61) získáme
b) Budeme-li extrahovat i−krát vždy stejným množstvím čistého extrakčního činidla o objemu V2, potom v původním rozpouštědle zůstane po i−té extrakci fenol o hmotnosti
Použijeme-li k extrakci pokaždé 100 cm3 butylacetátu, pak počet extrakcí nutný k dosažení zbytkové hmotnosti fenolu mi = 0,02 g, bude
Prakticky bude tedy potřeba extrahovat 4 krát, přičemž hmotnost fenolu v odpadní vodě po jednotlivých extrakcích dosáhne hodnot
Spotřeba extrakčního činidla je v tomto případě 18,16/0,40(!)
menší než při jednorázové extrakci.