Uvažované skupenské přeměny probíhají za konstantního tlaku, a proto příslušná tepla tání a výparná tepla jsou dána rozdílem entalpií vznikající a zanikající fáze. Například při teplotě tání je v dané soustavě v rovnováze tuhá látka s kapalinou. V každém okamžiku lze infinitezimální změnou teploty nebo tlaku obrátit děj směrem k tání nebo tuhnutí soustavy, přičemž soustava prochází řadou rovnovážných stavů. Děj je tedy izotermicko-izobarický a vratný, takže entropii tání počítáme přímo ze vztahu (4.10)

resp.

kde index NTT označuje normální teplotu tání a index NTV normální teplotu varu (tj. za tlaku 101,325 kPa). V tabulkách nalezneme následující hodnoty:

Látka	TNTT[K]	[kJ mol−1]	TNTV [K]	[kJ mol−1]
Benzen	278,68	9,84	353,25	30,74
Cyklohexan	279,69	2,68	353,88	29,79
Dekan	243,49	28,72	447,30	38,75

Např. pro benzen při tání platí

a při varu

Ostatní výsledky jsou obsaženy v tabulce, uvedené v bodě "Výsledek"

Z tabulky je zřejmé, že entropie tání různých látek se poměrně značně liší, zatímco výparné entropie se pohybují v užším rozmezí. Tabelované hodnoty dále naznačují, že výparná entropie organických látek s nepolárními a neasociovanými molekulami se téměř nemění. U širšího souboru takových látek bylo zjištěno, že hodnoty výparné entropie většinou leží v intervalu 88 až 92 J K⁻¹mol⁻¹. Tento skutečnost se v literatuře označuje jako Pictetovo-Troutonovo pravidlo.