Tlak nasycených par nad nemísitelnými kapalinami je součtem tlaků nasycených par obou složek

> p:=p10+p20;

Pro teplotní závislost obou tlaků nasycených par použijeme integrovaný tvar Clausiovy-Clapeyronovy rovnice

> p10:=exp(a1+b1/T);

> p20:=exp(a2+b2/T);

Neznámé konstanty pro nitrobenzen (2) získáme ze zadaných tlaků nasycených par při dvou teplotách

> r1:=subs(T=373.15,p20=3000);

> r2:=subs(T=423.15,p20=19800);

> fsolve({r1,r2},{a2,b2});

> assign(%);

Pro vodu (1) pak využijeme diferenciální tvar Clausiovy-Clapeyronovy rovnice, kde známe výparné teplo.

> r3:=diff(ln(p10),T)=dH1/(R*T^2);

Další rovnici získáme z normální teploty varu (100 C, 101.325 kPa).

> r4:=subs(T=373.15,p10=101235);

> R:=8.314; dH1:=40640;

> solve({r3,r4},{a1,b1});

> assign(%);

Nyní již můžeme určit teplotu varu při 100 kPa

> T:=fsolve(p=100000,T);

Množství oddestilovaného nitrobenzenu pak můžeme zjistit aplikací stavové rovnice ideálního plynu,

odkud plyne, že látkové množství každé složky v plynné fázi je uměrné jejímu molárnímu zlomku.

> r5:=n1/n2=y1/y2;

Odsud ji snadno získáme hmotnost nitrobenzenu odpovídající 100 g vody.

> n1:=m1/M1;

> n2:=m2/M2;

> y1:=p10/p;

> y2:=p20/p;

> M1:=0.018;

> M2:=0.123;

> m1:=0.1;

> solve(r5,m2);

>