13.3 Sedimentace v odstředivém poli ultracentrifugy
Vztah pro sedimentační rychlost v ultracentrifuze dostaneme z rovnice (13.3), jestliže gravitační zrychlení g nahradíme odstředivým zrychlením ω2x
kde ω = 2πnot je úhlová rychlost rotace, not počet otáček za jednotku času, x je vzdálenost disperzní částice od osy rotace. Při zpracování experimentálních dat se používá integrovaný tvar této rovnice
do které je pro kulovité částice možno dosadit vztahy (13.4) a (13.5). Pro částice jiného tvaru lze využít Einsteinovu rovnici (13.7).
Experimentální data jsou však často vyjadřována veličinou nezávislou na síle pole, sedimentačním koeficientem, který je definován jako rychlost sedimentace v poli o jednotkovém zrychlení (obvykle se udává v sekundách):
Pro výpočet sedimentačního koeficientu z experimentálních dat pro sedimentaci v poli ultracentrifugy dostaneme z rovnic (13.10) a (13.11) vztah
Pokud se sedimentační rychlost v odstředivém poli vyrovná rychlosti difuze, ustaví se sedimentační rovnováha, kterou je možno v tomto případě popsat diferenciální rovnicí
Integrací této rovnice dostaneme rozložení koncentrací v závislosti na vzdálenosti od osy rotace.
)
)