2.1.12 Aplikace koeficientu roztažnosti a stlačitelnosti

Změna objemu s teplotou a tlakem je pro plyny, kapaliny i tuhé látky často vyjádřena koeficientem roztažnosti αp a koeficientem stlačitelnosti κT. Vypočítejte:
a) αp a κT pro ideální plyn při 25 °C a tlaku 101,3 kPa,
b) při jakém tlaku by ideální plyn měl stejnou stlačitelnost jako kapalný benzen za normálního tlaku,
c) hustotu kapalného benzenu za tlaku 10 MPa při teplotě 25 °C s použitím dále uvedených dat.
Data: hustota benzenu při 25 °C a tlaku 0,1 MPa v kapalném stavu ϱ(l)  =  0,8734  g/cm3, koeficient stlačitelnosti κT = 9,8 . 1010 Pa1 (předpokládejte, že v uvažovaném tlakovém rozmezí nezávisí na tlaku).

Výsledek

a) αp = 3,354 . 103 K1 a κT = 9,870 MPa1
b) p = 1,020 . 103   MPa
c) ϱ2 = 0,8819 g/cm3

Postup

Koeficienty roztažnosti (2.6) a stačitelnosti (2.7) určete z definičních rovnic použitím stavové rovnice ideálního plynu.
(αp = 1/T ,κT = 1/p). Hustotu benzenu za vyššího tlaku zjistíte řešením diferenciální rovnice plynoucí z definice koeficientu stlačitelnosti (ϱ = ϱ0 eκT(p−p0)).

Řešení

a) Izobarický koeficient objemové roztažnosti αp je definován vztahem

displaymath

Uvažujeme-li ideální plyn, potom platí

displaymath

pro αp dostaneme

displaymath

Pro koeficient objemové stlačitelnosti κT platí obecně výraz

displaymath

Pro případ ideálního plynu (Vm = RT/p,  (∂Vm/∂p)T = −RT/p2) je

displaymath

b) Použijeme výraz odvozený pro ideální plyn, dosadíme hodnotu koeficientu stlačitelnosti pro benzen uvedenou v zadání příkladu a vypočítáme hledaný tlak

displaymath

c) Z definice koeficientu stlačitelnosti vyplývá

displaymath

Přejdeme-li od molárního objemu k hustotě (ϱ = M/Vm,  dVm = −(M/ϱ2)), získáme modifikaci posledně uvedené diferenciální rovnice ve tvaru

displaymath

Integrací této rovnice od p0 = 0,1 MPa, ϱ0 = 0,8734 g/cm3 do tlaku p = 10 MPa a hustoty ϱ za předpokladu, že κT ≠ f(p) získáme vztah

displaymath

a po dosazení zadaných hodnot dostaneme

displaymath

a

displaymath