10.3.11 Určení aktivitního koeficientu a aktivit složek z dat o rovnováze

V následující tabulce jsou uvedeny experimentálně určené hodnoty p−x1−y1 platné pro systém ethanol(1) - voda(2) při 70 °C.

displaymath



Rovnovážná data $..$ v systému ethanol(1)–voda(2) při teplotě 70 °C.

Na základě těchto dat vypočítejte a vyneste do grafu (v závislosti na x1):
a) aktivitní koeficienty obou složek,
b) aktivity obou složek,
c) μi−μi obou složek.
Do grafu ai = f(x1) a μi−μi = f(x1) zakreslete též závislost, která odpovídá ideálnímu roztoku (μi jsou molární Gibbsovy energie čistých látek v kapalném stavu) za teploty a tlaku soustavy. Je možno k vystižení závislosti aktivitních koeficientů na složení použít vztah

displaymath

platný pro regulární roztok?

Řešení

V případě rovnováhy kapalina–pára počítáme aktivitní koeficienty ze vztahu

displaymath

Např. pro x1 = 0,062 získáme

displaymath

Aktivity obou složek určíme ze vztahu

displaymath

Pro x1 = 0,062 obdržíme

displaymath

Pro chemický potenciál složky i platí relace

displaymath

z níž pro x1 = 0,062 dostaneme

displaymath

Výsledky pro zbývající složení jsou uvedeny v následující tabulce a obrázku.

x1 γ1 γ2 a1 a2 (μ1−μ1) (μ2−μ2)
0 (5,36) 1 0 1 −∞ 0
0,062 4,028 1,012 0,250 0,949 -3957,9 -149,5
0,095 3,430 1,024 0,326 0,927 -3199,4 -215,7
0,194 2,271 1,097 0,441 0,884 -2338,6 -350,5
0,252 1,869 1,161 0,471 0,869 -2148,0 -401,7
0,334 1,540 1,281 0,514 0,853 -1896,7 -453,2
0,401 1,398 1,382 0,561 0,828 -1650,2 -538,7
0,593 1,130 1,708 0,670 0,695 -1141,1 -1037,5
0,680 1,071 1,864 0,728 0,597 -904,2 -1473,9
0,810 1,022 2,127 0,827 0,404 -540,2 -2584,2
0,943 1,002 2,411 0,945 0,137 -160,9 -5662,3
1 1 (2,51) 1 0 0 −∞

Vypočítané hodnoty aktivitních koeficientů, aktivit a μi−μi (v J/mol) u systému ethanol(1) - voda(2) při 70 °C.

Jednotlivé závislosti můžeme znázornit také v grafech.

fig/fazobrVIII.gif
Z tvaru grafů zároveň vyplývá, že vztah (10.31) u tohoto systému nemůžeme použít, protože limitní aktivitní koeficienty mají rozdílné hodnoty, což vztah (10.31) nemůže vystihnout.
Maple

> restart;

Nejprve zadáme teplotní závislost tlaků nasycených par obou složek

> x1:=[0,0.062,0.095,0.194,0.252,0.334,0.401,0.593,0.680,0.810,0.943,1];

[Maple Math]

> y1:=[0,0.379,0.449,0.536,0.557,0.583,0.611,0.691,0.739,0.826,0.941];

[Maple Math]

> p:=[31.17,47.63,52.45,59.41,61.12,63.77,66.34,70.12,71.24,72.41,72.60,72.28];

[Maple Math]

Zadáme další vstupní data

> R:=8.314; T:=70+273.15;

[Maple Math]

[Maple Math]

a pro všechny složení vypočteme požadované údaje

> n:=nops(x1);

[Maple Math]

> for i from 2 to n-1 do
x2[i]:=1-x1[i];
y2[i]:=1-y1[i];
gamma1[i]:=p[i]*y1[i]/(x1[i]*p[n]);
gamma2[i]:=p[i]*y2[i]/(x2[i]*p[1]);
a1[i]:=x1[i]*gamma1[i];
a2[i]:=x2[i]*gamma2[i];
dmi1[i]:=R*T*ln(a1[i]);
dmi2[i]:=R*T*ln(a2[i]);
printf(" 0.000 0.000 0.000 0.000 0.000 0.0 0.0\n", x1[i],gamma1[i],gamma2[i],a1[i],a2[i],dmi1[i],dmi2[i]);
od:

 .062 4.028 1.012 .250 .949 -3957.9 -149.5

 .095 3.430 1.024 .326 .927 -3199.4 -215.7

 .194 2.271 1.097 .441 .884 -2338.6 -350.5

 .252 1.869 1.161 .471 .869 -2148.0 -401.7

 .334 1.540 1.281 .514 .853 -1896.7 -453.2

 .401 1.398 1.382 .561 .828 -1650.2 -538.7

 .593 1.130 1.708 .670 .695 -1141.1 -1037.5

 .680 1.071 1.864 .728 .597 -904.2 -1473.9

 .810 1.022 2.127 .827 .404 -540.2 -2584.2

 .943 1.002 2.411 .945 .137 -160.9 -5662.3

Nyní můžeme získaná data znázornit v grafech.

(Červené body platí pro složku 1, modré pro složku 2 a zelené křivky odpovídají aproximaci ideálního roztoku.)

> with(plots):

> P1:=pointplot([seq([x1[i],gamma1[i]],i=2..n-1)],color=red):

> P2:=pointplot([seq([x1[i],gamma2[i]],i=2..n-1)],color=blue):

> P3:=plot(1,x=0..1,color=green,axes=boxed,view=[0..1,0..5]):

> display([P1,P2,P3],title=`Aktivitní koeficienty`);

[Maple Plot]

> P1:=pointplot([seq([x1[i],a1[i]],i=2..n-1)],color=red):

> P2:=pointplot([seq([x1[i],a2[i]],i=2..n-1)],color=blue):

> P3:=plot([x,1-x],x=0..1,color=green,axes=boxed,view=[0..1,0..1]):

> display([P1,P2,P3],title=`Aktivity`);

[Maple Plot]

> P1:=pointplot([seq([x1[i],dmi1[i]],i=2..n-1)],color=red):

> P2:=pointplot([seq([x1[i],dmi2[i]],i=2..n-1)],color=blue):

> P3:=plot([R*T*ln(x),R*T*ln(1-x)],x=0..1,color=green,axes=boxed,view=[0..1,-6000..0]):

> display([P1,P2,P3],title=`Dodatkové chemické potencialy`);

[Maple Plot]

>

Vzhledem k tomu, že vzniklé diagramy nejsou symetrické kolem osy x1=x2=0.5, nelze použít aproximace

regulárním roztokem.