8.1 Základní pojmy

U chemické reakce

displaymath

u níž sledujeme časový průběh, je za konstantní teploty a objemu rychlost reakce definována vztahem (u výchozích látek platí νi < 0)

displaymath

Poznámka
U reakcí probíhajících v plynné fázi se někdy preferuje použití parciálního tlaku složky pi místo její koncentrace ci (předpokládá se platnost stavové rovnice ideálního plynu)

displaymath

Rychlost úbytku koncentrace výchozí látky (např. A) je dána

displaymath

Rychlost přírůstku koncentrace produktu (např. S) je určena relací

displaymath

Rychlost reakce r je svázána s rychlostí změny koncentrací látek vztahem

displaymath

Je-li v sledovaném časovém intervalu změna koncentrací malá, můžeme získat rychlost reakce jako poměr diferencí koncentrace a času, tj.

displaymath

Kinetická rovnice je diferenciální rovnicí mezi koncentracemi látek a časem. Jednoduchá chemická reakce je taková, jejíž kinetická rovnice má tvar

displaymath

kde A, B,.. jsou výchozí látky v rovnici (8.1). Exponenty α, β,... se označují jako řády reakce vůči příslušné složce. Celkový řád reakce n je dán součtem řádů vůči jednotlivým složkám.

Pokud vyjadřujeme rychlost reakce vztahem (8.8), má rychlostní konstanta rozměr

displaymath

kde n je celkový řád reakce.

Elementární reakce je taková, jejíž symbolický zápis odpovídá reakci, která v systému probíhá na molekulární úrovni. U elementární reakce jsou stechiometrické koeficienty rovny řádům vůči jednotlivým složkám a celkový řád reakce se označuje jako molekularita. Např. při syntéze HBr

H2 + Br2 = 2 HBr
probíhají v systému elementární reakce
H . + Br2 = HBr + Br . 
Br . + H2 = HBr + H . 
a ne dříve uvedená reakce.

Poločas reakce τ1/2 je doba, za kterou klesne koncentrace zvolené látky na polovinu výchozí hodnoty.