• symbol
• tab
• home
• ÚFCH
• VŠCHT

Chemický potenciál i−té látky v kondenzované (kapalné či tuhé) fázi platí

kde μ_i^•(T, p) = G_m,i^•(T, p) je chemický potenciál (molární Gibbsova energie) čisté i−té složky za teploty a tlaku systému a ve stejné fázi jako je směs. Aktivitní koeficient γ_i je vyjádřen vztahem

V případě binárního systému je nejjednodušším vztahem pro dodatkovou Gibbsovu energii empirický vztah (tzv. regulární roztok)

V tomto případě pro aktivitní koeficienty dostaneme rovnice

Z těchto rovnic plyne

kde γ₁^∞, γ₂^∞ se označují jako limitní aktivitní koeficienty.

Volíme-li standardní stav čistá složka za teploty a tlaku soustavy (a stejné fáze jako má směs), dostaneme pro aktivitu látky (ze vztahu (5.50) a (5.58))

resp.

Aktivitní koeficienty nejsou nezávisle proměnné, ale platí mezi nimi vztah tzv. Gibbsova-Duhemova rovnice (uvažována binární směs - srovnej s (5.26) )

V případě omezeně rozpustných či mísitelných látek se používá pro rozpuštěné látky standardní stav ,,nekonečného zředění" a pro chemické potenciály platí (indexem 1 budeme označovat rozpouštědlo a indexem 2 rozpuštěnou látku)

kde μ₂^[x] resp. μ₂^[c] resp. μ₂^[m] je chemický potenciál druhé složky získaný extrapolací z nekonečného zředění na x₂ = 1 resp. c₂ = c₂° resp. m₂ = m₂°. Standardní koncentrace c₂° resp. molality m₂° mají obvykle hodnoty c₂° = 1 mol/dm³ resp. m₂° = 1 mol/kg. γ₂^[x], γ₂^[c], γ₂^[m] jsou aktivitní koeficienty, které nabývají jednotkové hodnoty při nekonečném zředění
(x₂ ⟶ 0, resp. c₂ ⟶ 0 resp. m₂ ⟶ 0).

Při volbě standardního stavu ,,nekonečného zředění" je aktivita rozpuštěné složky vyjádřena některým z následujících vztahů

Pokud uvažujeme ideální chování, anebo je koncentrace rozpuštěné látky dostatečně nízká, je aktivita této látky dána relacemi

Pro závislost aktivitních koeficientů na teplotě a tlaku je možné ze vztahu (5.64) získat