1.3 Základy termodynamiky I

Tato kapitola je věnována aplikaci první věty termodynamické

displaymath

Symbol ΔU značí změnu vnitřní energie, Q teplo vyměňované s okolím a W práci; budeme uvažovat pouze objemovou práci.

Další stavová veličina, entalpie, je definována vztahem

displaymath

Teplo, které soustava vymění s okolím za stálého tlaku a složení, je dáno změnou entalpie. Nedochází-li přitom k žádnému fázovému přechodu, platí pro změnu entalpie při změně teploty z T1 na T2

displaymath

kde Cp = nCpm je tepelná kapacita za stálého tlaku (= izobarická) a Cpm molární tepelná kapacita za stálého tlaku.

Mayerův vztah mezi tepelnými kapacitami za konstantního tlaku a objemu

displaymath

platí pro ideální plyn.

Střední tepelná kapacita je definována vztahem

displaymath

Uvažujme reakci zapsanou formálně jako

displaymath

kde pro stechiometrické koeficienty výchozích látek platí νi < 0 a produktů νi > 0. Reakční teplo u reakce probíhající za stálého tlaku je rovno změně entalpie a u reakce za stálého objemu změně vnitřní energie. Mezi oběma veličinami platí vztah

displaymath

Hessův zákon říká, že je-li nějaká reakce lineární kombinací jiných reakcí, je stejnou lineární kombinací i její reakční entalpie. Po aplikaci na slučovací resp. spalné reakce dostaneme vzorce používané pro výpočet reakčních entalpií z tabelovaných hodnot slučovacích resp. spalných entalpií:

displaymath

Kirchhoffova věta slouží k přepočtu reakční entalpie při jedné teplotě na jinou teplotu

displaymath

kde

displaymath